Jak nenakupovat (2)

Dobrá, tak tedy hlášky. No, ani ne tak hlášky (největší perly zákazníků si nechám na jindy :-D), spíše fráze, které musí snad každý prodavač slýchat tak často, že už ho vytáčejí.



"Vy mi to snad proplatíte?"
Obměňuje se také s "Myslíte, že mi to manželka proplatí?" No. Pokud se vás prodavač zeptá, jestli chcete doklad, prosté ano či ne úplně stačí. Obracet to proti němu, jak je velice naivní, když si myslí, že v dnešní době  by vám někdo něco zaplatil, je nevkusné. Taky to svědčí o tom, že je podle vás doklad dobrý jen k tomu, abyste z někoho jiného vytřískali peníze.

"Hlavně aby to nebylo čínský!"
Už mě unavuje, jak se český zákazník zoufale brání všemu, co je z Číny, Polska případně Vietnamu. Často to doprovázejí rasistickými poznámkami a navíc jsou přesvědčeni, že za stejnou cenu přece musí existovat něco českého, co je mnohem lepší! Není tomu tak.

"Tolik??"
V obchodě mějte na mysli, že vám nikdo nic necpe. Pokud nejste spokojeni s cenou, řekněte, že nemáte zájem, a jděte pryč. Házet prodavačovi do obličeje, že to má neskutečně drahé a je to do nebe volající, není vhodné. Prodavač si ceny nevymýšlí a pravděpodobně za to vůbec nemůže, takže ho jen rozesmutníte hrubým chováním. Naštvané poznámky typu "Notak to si teda nechte!" opravdu ničím nezkvalitní život na naší planetě.

"Tak to je zadarmo!"
 Pro mě osobně je tohle snad ta nejhorší. Ne, pokud na něčem není cenovka, neznamená to, že je to zadarmo. Byla bych vděčná až za hrob, kdyby zákazníci konečně přestali používat tuto maximálně otřepanou a vůbec ne vtipnou poznámku.

"Co myslíte vy?"
Mějte na paměti, že prodavač neví, jak to u vás doma vypadá a další vitální informace. Proto se neustále divím, jak často se mě lidé ptají na můj názor, která úchytka se jim domů bude hodit víc. I když mi řeknou barevnou konfiguraci pokoje, každý máme prostě jiný vkus, moje doporučení má pro ně podle mě nulovou váhu... Pokud chtějí, můžu jim říct svůj názor, ale všeobecně si myslím, že by si každý měl domů dát to, co chce. Je to něco podobného jako "Vy jste ten odborník..." Prodavač je možná odborník, ale vy jste vy a záleží na vás.

"No normální!" 
U nás je tohle především odpověď na otázku "A jaký zámek chcete?" případně FAB vložku, štítky na kliky... Je toho hodně, o čem si lidé myslí, že mezi všemi těmi druhy je jeden "normální", který právě oni potřebujou. Hodnota této informace je samozřejmě nulová, ale valná většina lidí zkrátka přichází zcela nepřipravena na realitu života.

"Aby to moc nestálo a lepilo to všechno."
Tohle je taková specialita obchodů, kde prodávají lepidla, ale určitě by se našly i obměny pro jiné druhy výrobků. Prostě aby to umělo všechno a stálo dvacet korun. Takové věci by se prodávaly po tunách! Je mi vždycky líto, když musím zákazníkovi zničit iluze a číct mu, že lepidlo, které lepí všechno, prostě neexistuje. Ač si troufnu tvrdit, že je mnoho lepidel, která nelepí vůbec nic.

"Prosim."
To je možná moje osobní preference, ale pokud řeknu "Děkujeme!", když mi zákazník zaplatí a vezme si zboží, přijde mi odpověď "Prosim." nevhodná. Na "děkuju" se prostě v obchodě odpovídá "taky děkuju" nebo něco podobného, přes to u mě vlak nejede.

"A mohl bych to případně vyměnit...?"
Velice typické. Dnešní zákazník odmítá přijmout zodpovědnost za svůj nákup a hledá zadní vrátka. Ale to teď nebudu rozebírat a nechám si to na poslední část této série, kde se budu věnovat noční můře jménem "prodejna není půjčovna".