Myslím, že to není poprvé, co se na blogu zmiňuju, že jsem přesvědčená, že lidská mysl je to nejsilnější na světě a pouhými myšlenkami můžeme dosáhnout všeho, co chceme. Čím dál víc si všímám, že se tohle "učení" celkem vesele šíří, noví a noví lidé se rozhodují vzít svůj život do vlastních rukou, přijmout zodpovědnost za svoje myšlenky, řídit je a vytvářet si šťastný život. To mě těší!
Jestli je to pro někoho z vás filozofie zcela neznámá, zkusím to nějak jednoduše shrnout. Jde o přesvědčení, že co existuje v naší mysli, existuje a nebo začne existovat i ve světě kolem nás. Ladění myšlenek přivolává stejně laděnou realitu. To, na co myslíme, se děje a bude dít, dokud formu svých myšlenek nezměníme. To, o čem jsme přesvědčení, že se stane, se stane. Například pokud jsme přesvědčení, že si nás ten krásný mladý muž ani nevšimne, protože nejsme dostatečně dobré, opravdu si nás nevšimne. Pokud myslíme na to, že nemáme peníze a že je to zlé, stále nemáme peníze a je to zlé. Pokud neustále přemýšlíme o tom, že máme problémy a už to nezvládáme, dál se kupí problémy a my je nezvládáme. Další příklad může třeba být známý scénář, kdy si po dlouhé době vzpomeneme na nějakého člověka, kterého jsme už dlouho neviděli, a za pár dní ho najednou potkáme. Nebo taky notoricky známá věc, že pokud si člověk řekne, že se přestane zabývat tím, že je sám a nešťastný a nezadaný, přestane být téměř okamžitě sám, nešťastný a nezadaný. Je to do očí bijící!
Bohužel nekontrolovaná mysl máš spíš tendenci zabývat se těmi negativními věcmi, a pak to dopadá, jak to dopadá. Tolik lidí si přivolává smutek a chudobu a samotu... a svádí to na celý svět kolem, jen ne na sebe. Vlastně je ani nenapadne, že by mohla být chyba někde v nich. A ono se není co divit. Vždyť nic zlého neprovedli, nikomu neublížili, to svět na ně sype jednu ránu za druhou! A přitom by stačilo aspoň trochu korigovat to, na co myslí, a všechno by se mohlo změnit, ale to je za prvé hrozně těžké a za druhé k čemu? Myšlenky přece nemůžou změnit realitu...!
No!
Neříkejte mi, že jste to nikdy v životě neslyšeli. "Raději si nedělej naději, ať nejsi zklamaný." "Čekej pro jistotu to nejhorší." "Chtít můžeš, ale to nemění nic na tom, že to nejde." Smutné na tom je, že i tohle je dokonalý příklad toho, že čemu věříme, to se stane, ač velice nešťastný. Jsme přesvědčeni, že naše myšlenky nic nezmůžou, a tak naše myšlenky nic nezmůžou. Já to chápu, rodiče a učitelé nás chtějí ochránit před zklamáním, jenže právě tím nám paradoxně přinášejí největší překážku, která nám v životě brání dosáhnout toho, po čem toužíme.
Pro mě osobně překonat tuhle bariéru bylo hrozně těžké. Přesvědčit svou mysl, že to dokáže, bylo náročné. A potom ji ještě přesvědčit o existenci a možnosti věcí, o kterých jsem si celý svůj předchozí život myslela, že jsou nemožné, to byl teprve úkol. Vyčistit ze sebe nánosy bordelu a ublížení z minulosti, přijmout sebe samu, postavit se od základů znovu.
Já vím, že jsem o téhle tématice už jednou psala, byl to možná dokonce můj první článek, ale považuju to za natolik důležité, že o tom napíšu klidně ještě desetkrát.
Nevěřte tomu, co vám kdokoli říká! To, že tisíc lidí tvrdí, že je něco nemožné, vůbec neznamená, že je to nemožné. Váš život nezávisí na názorech a zkušenostech kohokoli jiného, ať to jsou klidně generace a generace.
"Nemůžeš pořád dělat jen to, co tě baví." BLBOST
"Jednou jsi dole, jednou nahoře, tak to prostě je, smiř se s tím." BLBOST
"Doktoři říkali, že je to neléčitelné." BLBOST
Nenechte nikoho, nikoho!, aby diktoval váš život, zapomeňte na všechna klišé a statistiky. Tohle jste vy, jste jedineční, nikdy nikdo jako vy nebyl a nikdy nebude, tak proč si někdo myslí, že je na vás odborník? Neposlouchejte rodiče, neposlouchejte profesionály, váš život nevychází z názorů světových kapacit. Vy ho řídíte a vy ho ovládáte a pokud budete chtít a budete tvrdě pracovat a zdokonalovat způsob, jakým o svém životě přemýšlíte, můžete dělat to, co chcete, a můžete to dělat tak, jak to chcete. Jenom se nesmíte bát, nesmíte se nechat odradit a musíte věřit. Jasné??
