Princezna Zapomněnka I: KONĚ A BRÝLE

Zkouška, zkouška! 
Wow, čas letí. Člověk se pohřbí v práci a ve studiu a týden v tahu.
Hlavní otázkou této kapitoly je - jaká délka? Toto jsou zhruba dvě normostrany ve Wordu. Na moje poměry je to krátké, ale říkala jsem si, že možná ne každý rád čte hodně textu naráz :-) Takže mě prostě zajímá, je tohle pro vás dobrá délka kapitoly, nebo byste preferovali delší? Pokud delší, tak o kolik delší? Děkuji za odpověď a teď už k příběhu :-)



Berenika!
Blonďatá dívka se prudce posadila na posteli, až se její dlouhé vlasy rozlétly do všech stran. Byla v jediné chvíli dokonale probuzená, protože jí v mysli stále znělo stejné slovo jako celou noc - její jméno! Ano! Pamatovala si ho a dokonce věděla, co to je! A pamatovala si i strýčka Jaspera, pana ředitele v obleku, pamatovala si, kde je a proč tam je! Měla z toho obrovskou radost. Začala nadšeně pérovat na posteli a dokonce si i vesele zavýskla. Když to přešlo, zahodila pokrývku a vyskočila na nohy. Její skvělá nálada byla teď trochu pokažena, protože země byla studená a noční košile ji vůbec nechránila před zimou, která naplňovala její ložnici. Lehce se zamračila. Proč tu byla taková kosa? To nikoho nenapadlo, že by ji měl zahřát?! Z pohledu z okna, které nebylo na noc zatažené, jí nebylo tepleji. Venku ležela velká vrstva sněhu a vůbec to nevypadalo přívětivě. Výhled nebyl do ulice nýbrž na druhou stranu. Berenika viděla jakési hospodářské budovy a za nimi dlouhé pole. Nebo to bylo louka? Teď zrovna to prostě byla veliká, bílá plocha. Zdálo se jí, že úplně na jejím okraji, kde začínal les, vidí jakési postavičky se procházet, ale nevěnovala jim právě teď mnoho pozornosti. Netušila, jestli je brzo ráno nebo jestli spala dlouho, ale to nebylo důležité. Byla jí zima a měla hlad! Nejvyšší čas najít strýčka.

Bohužel to nebylo tak snadné. Vypadalo to, že Jasper si přivstal a musel jít vyřídit nějaké zcela neodkladné záležitosti, jinak by tu určitě zůstal a postaral se o ni... že ano? Nejspíš musel ještě vyřídit nějaké věci s panem ředitelem, na tom se přece včera domlouvali. Jenže tím pádem se teď Berenika ocitla v nepříjemné situaci. Byla sama na cizím místě obklopena neznámými, hrozivými věcmi a přístroji! Chvíli se po nich rozhlížela. Když se jí ani po té chvíli nevyjasnilo, který z nich by jí mohl udělat snídani, pokrčila mimoděk rameny. Vrátila se do své ložnice, oblékla se a tiše vyklouzla na chodbu. Byl čas obklopit se neznámými, hrozivými lidmi! I když by určitě bylo lepší, kdyby nebyli hroziví.
Dveřmi z jejich pokoje se dostala na jakýsi ochoz, který se táhl jako chodba do obou směrů. Viděla, že kromě jejich pokoje jsou tu nejspíš ještě dva další, alespoň napravo i nalevo zaznamenala dveře podobné těm, ze kterých právě vyšla. Ochoz byl obehnaný masivním zábradlím. Když se přes něj naklonila, viděla, že dole je vstupní hala tohoto hostince či hotelu nebo co to bylo. Neviděla tam ale moc jasně, zábradlí bylo poměrně vysoké a pokud chtěla vědět, jestli někdo dole je, musela sejít ze schodů, které měla po pravé ruce. To také udělala. Pomalu, krok po kroku, sestupovala dolů a napínala zrak i sluch. Slyšela nějaké nejasné zvuky, nedokázala je ale identifikovat, rozhodně to nebyl lidský hlas. Stupně  tmavého dřeva, na kterých byla natažená a upevněná zelená látka, aby neklouzaly, pod jejíma nohama vrzaly, ale dole se nic nepohnulo. Pomalu se jí začínal otvírat výhled. Viděla velké vstupní dveře a naproti nim jakousi přepážku, nejspíš místo, kde se přijímali hosté, jak se dovtípila. Nakonec musela uznat, že to tam není tak špatné, jak se jí to zdálo včera večer. Bylo to tam pěkně čisté a uklizené, ozdobené různými jí neznámými druhy rostlin v květináčích a velkými obrazy na stěnách, které zachycovaly přírodu a hlavně koně. Ha, koně! Pamatuje si koně! To zjištění Benedice zase rozbušilo srdce a naplnila ji spokojenost a hrdost na vlastní schopnosti. U přepážky seděl jakýsi člověk. No, seděl... tak nějak se na ní povaloval a chrápal. Viděla z něj jen krátké, rozcuchané hnědé vlasy, to bylo vše. Nejspíš to byl muž, aspoň tak usuzovala podle toho chrápání. Vedle něho ležel nějaký přístroj, ze kterého vycházela dlouhá šňůrka, rozdvojovala se a vedla onomu člověku do obou uší. Zřejmě z ní poslouchal nějaké zvuky, protože jejich zkreslená, slabá podoba byla to, co slyšela Berenika na schodech.
"Ehm... promiňte..." odkašlala si nesměle a promluvila na neznámého. Vůbec se nepohnul, vlastně vůbec nedal najevo, že by ji vnímal. Jistě, jak mě může slyšet, když má ty šňůry v uších! luskla Berenika frustrovaně prsty. Jediný člověk široko daleko a on musí spát a ještě mít ucpané uši! Pomalu přistupovala k přepážce a v duchu doufala, že se člověk probudí sám od sebe, ovšem nic takového se nedělo. Když stála až u něho, zase si odkašlala. Opět žádná reakce, i když tentokrát trochu hlasitěji chrápnul. Maličko se nahnula, aby si prohlédla ten divný, placatý přístroj. Vylekalo ji, když zjistila, že z druhé strany oné desky se ukazovaly nějaké obrázky! Vypadalo to velice násilně, samé výbuchy, běžící lidé... raději se zase stáhla, poměrně ji to totiž znervóznilo. Co je to za člověka, že usnul při takových válečných obrázcích? Ale nedalo se nic dělat, hlad byl hlad a on byl nejspíš jediný, kdo jí mohl teď pomoci. Velice pomalu a skoro neochotně zvedla ruku a zkusmo do něho šťouchla.
"Pane, probuďte se - " Tentokrát byl účinek okamžitý. Člověk se lekl tak, že vyletěl a spadl z vysoké židle, na které za přepážkou seděl. I Berenika se tím prudkým pohybem vyděsila, vyjekla a uskočila. Chtěla utéct, ale neznámý už se co nejrychleji hrabal zpod pultu. Berenika se zastavila. Nevypadal až tak hrozivě, jak se bála. Jeho rozcuchané vlasy byly sice strašné, ale jinak vypadal vlastně dost neškodně. Byl hodně mladý, určitě ne starší než ona (i když svůj věk si nepamatovala). Vypadal dost rozespale a na tváři měl nechápavý výraz, který rozehnal poslední Bereničiny obavy. Dokonce z ní vyloudil i zachichotání.
"Se nemusíte hnedka smát, notak jsem usnul, a co jako..." mručel človíček, když si na obličeji rovnal brýle (ha, pamatovala si, jak se jmenuje další věc!), které mu napůl spadly v důsledku náhlého probuzení. Vypadal docela nabručeně, i když to Berenika tak trochu chápala, určitě byl hodně unavený, když tu jen tak usnul, a toto jistě nebylo to nejpříjemnější probuzení.
"Promiňte, já to tak nemyslela..." usmála se na něho. Jeho výraz se teď začal měnit. Když se rozkoukal a zjistil, že původcem a svědkem jeho neslavného výstupu byla pěkná, mladá dívka, do tváře se mu nahrnula krev a mírně se zpotil.
"Eh, pardon. Dobrý den. Tedy, vy jste asi... ta slečna, co včera v noci dorazila... ne? Slečna... slečna..." nemohl si vzpomenout na její příjmení. Nevinila ho, ani ona sama by ho neznala, kdyby ji včera neoslovil pan ředitel při jejich velice stručné schůzce u něj v kanceláři.
"Waytová, ano, to jsem já," pokývala hlavou na souhlas. Připadalo jí docela zábavné, jak se snažil zamluvit trapnou chvíli, ovšem spíš by uvítala, kdyby přestal řečnit a už jí dal jídlo.
"Jo, to je ono, Waytová. Já jsem... teda, né že by vás to zajímalo, ale mamka někdy... no prostě... občas mě tady nechá takhle hlídat a tak..." To, co z něj lezlo, nedávalo valného smyslu. Berenika krčila obočí ve snaze ho pochopit, ale nakonec se rozhodla do toho vložit.
"Víte, mám hrozný hlad, kde se tady dá najít nějaké jídlo?" Mladý muž zamrkal.
"Aha... no, to záleží na vás, můžete jít někam do restaurace, třeba k nám, že, to je hned támhle," ukázal pod schody, kde byly prosklené dveře. Za nimi bylo viděl krásně upravené stoly, u jednoho dokonce někdo seděl a jedl. "Ještě není čas na oběd, ale máme i snídaně, támhle je ceník, pokud se chcete podívat." Berenika následovala pohledem jeho gesto. Papír pověšený ve vitrínce na stěně? Popošla nejistě k němu a prohlédla si ho, ale moc to nechápala. Byly tam názvy jídel a nápojů a kolem toho nějaká čísla, kterým nerozuměla. Odvaha navštívit restauraci ji pomalu opouštěla a mladík to nejspíš poznal, protože dodal. "Jestli se vám nechce, můžete se najíst u vás v pokoji, váš strýc vám zaplatil donášku potravin do pokoje, asi tušil, že budete mít hlad. Určitě v ledničce něco najdete!" pokusil se usmát a vypadalo to, že se pomalu uklidňuje. Berenika naklonila hlavu.
"Ledničce?" zopakovala po něm. Začínala klesat na mysli, protože to vypadalo, že zapomněla nejspíš i ty nejzákladnější věci, které  by měl podle jeho výrazu každý znát. Mladík zamrkal.
"Aha. Mamka říkala, že jste prý ztratila paměť. Wow, tak to je síla. Teda chci říct... promiňte, jenom mě to zaujalo... chápete..." Berenika se rozhlédla zoufale po okolí, ale stále se tam nikdo jiný neukazoval. Mladík si toho musel všimnout, protože přestal brebentit a navrhl: "No, tak bych mohl přestat blbě kecat a jít vám to ukázat, ne?" Blonďatá dívka se okamžitě vrátila pohledem k němu s očima široce otevřenýma.
"Opravdu? To byste udělal?"
"No... jistě... eh... musím se přece starat o hosty... ne?" nervózně se ošil mladík. Berenika jenom entuziasticky přikývla, až se jí vlasy rozevlály kolem hlavy. Na tváři měla natěšený úsměv, když s rukama za zády čekala, až se mladík vymotá ze všech šňůr a vydá se s ní nahoru, objasnit jí taje moderní technologie.

Karneval masek, díl 5.

Jsem tu s dalším dílem o mých milovaných maskách. Tentokrát je jejich společnou charakteristikou to, že jsou dobré, ale nedělají to, co mají :-D Ne, to bych asi přeháněla, ale pojďte se na to se mnou podívat sami.

RIVAL DE LOOP čisticí maska s jílem

Podle popisu na zadní straně tato maska obsahuje jíl, bisabolol, vitamín B5 a okurkový extrakt, které čistí a zklidňují pleť, dále alantoin, který obnovuje pleť.
Je to světlounce modrá, celkem řídká maska s příjemnou vůní. Nevím, k čemu ji přirovnat, ale je celkem svěží a mě osobně se moc líbí, přestože je nezvyklá.
Co se týče účinků, tak musím přiznat, že jsem nepozorovala žádný vliv na póry, černé tečky nebo pupínky, což je většinou to, co si představím pod pojmem "čistění pleti". Nicméně i tak jsem s maskou spokojená, protože nedehydratuje, pleť krásně zjemní, takže je po aplikaci jemná jako androidí prdelka, taková oživená a moc příjemná na pohled i dotek, i subjektivní pocit jsem z toho měla velice uspokojivý. Takže tuhle masku jsem si oblíbila, i když na pročištění ji asi nepoužiju.

NATUDERM anti-age maska s ginkgem a rakytníkem

Na tuhle masku jsem narazila coby na novinku v DM, takže jsem ji samozřejmě nemohla nechat ladem.
Měla by pleť vyživovat, regenerovat a chránit, zároveň také vyhlazovat jemné vrásky a zajišťovat pleti pružnost.
Z prvního kontaktu jsem byla trochu na vážkách, maska je bílá a jsou v ní jakési cucky něčeho. Také její vůně me zarazila, nepřipadá mi totiž moc přírodní. Ještě se sluší říct, že se jedná o masku nesmývací, kterým já až tak nefandím, ale snažím se jim přijít na chuť.
Nakonec to ale dopadlo celkem dobře, ač jsem nejdřív byla trochu rozpačitá. Další den jsem pozorovala vylepšení stavu pleti, opravdu byla o něčo vyhlazenější a dokonce se regenerace projevila na ústupu pupínků, což oceňuji, i když nevím, jestli to skutečně byl efekt masky jako takové. Z obnovujících a omlazujících masek je tohle rozhodně jedna z lepších, které jsem zkusila.

BALEA kouzlo duše

Pod tímto prapodivným názvem se skrývá maska limitované edice s výtažky z fíků a bavlny, která má pleť opečovávat a zanechávat ji jemnou a hebkou. Dále má obsahovat hydratační olej z meruňkových jader a bambucké máslo pro zklidnění a péči.
Maska je světle fialová a její vůně je tedy velice silná a ne úplně příjemná, alespoň ne mně. Možná to má být nějaká aromaterapie, když se jmenuje "kouzlo duše"...? No, nevím. Opět se jedná o msaku, která se nesmývá, ale po uplynutí dané doby buď otře kapesníčkem nebo zapracuje do pleti.
Osobně si těchto masek dávám vždy jen menší vrstvu, protože ji nerada potom stírám.
Kromě podivné vůně jsem zaznamenala ještě jednu nepříjemnost, maska mě pálila na citlivých místech na obličeji, hlavně kolem nosu. U čisticích masek tohle neřeším, ale u masky, která má uklidňovat, mi to docela vadí. Jinak o ní nemůžu říct nic vyloženě špatného, ale ani dobrého. Přijde mi o trochu lepší než třeba limitovaná maska Balea s malinou a vanilkou, ale znova už si ji nekoupím, připadá mi, že stejných výsledků dosáhnu i s nějakou normální, ne-aromaterapeutickou hydratační případně vyživující maskou.


Takže tolik k dnešnímu dílu o maskách. Zkusili jste v poslední době nějakou zajímavou masku? :-)

Avon na tělo

Avon, předpokládám, není asi středem zájmu valné většiny z vás, nakonec ani já si nemyslím, že by si mnoho jejich produktů zasloužilo vlastní článek. Ale zamrzelo mě, že mám tak málo článků o přípravcích pro péči o tělo, takže jsem se rozhodla nějak shrnout vše, co momentálně od Avonu používám právě k tomuto účelu. 

Planet Spa krém na tělo s bambuckým máslem a čokoládou

Když jsem kupovala tento krém, myslela jsem si, že udělám radost především své mamince, která má moc ráda čokoládu a třeba se pro mazání s její vůní nadchne. No, nějak se to nepovedlo, možná hlavně proto, že ona se prostě nemaže. Krémy a mléka na tělo od Avonu jsou skvělá, o tom žádná. Nebo takhle, výborně hydratují a zjemňují pokožku, na to se prostě můžu spolehnout. Bohužel obsahují paraben, kterých se v dnešní době tolik lidí bojí, ani mně to není úplně příjemné, i když k tomu přistupuji s rezervou. Musí se zase přiznat, že tam je ten paraben pouze jeden, ten s nejkratší skupinou, která by údajně mohla napáchat nějakou škodu, takže vlastně zas o tolik nejde. Nicméně zpět k tomuto konkrétnímu krému - já nemůžu prostě vystát tu jeho vůni. Nikdy mi nic čokoládového zrovna nevonělo, ale myslela jsem si, že tentokrát to bude jiné... no, není :-D Ne že by mi z toho bylo na zvracení, ale nedokážu si představit, že bych se tím mazala pravidelně. Takže fakt nevím, co s ním mám dělat.
Je to skvělý krém, který dobře namaže a zjemní pokožku, ale jeho vůně nemusí být všem po chuti.

Naturals tělový peeling s vanilkou

Ve vánočním katalogu jsem si objednala tento peeling ještě s tělovým krémem, k tomu jsem se ale ještě nedostala, zatím jsem ho použila jen jednou. Nicméně peeling je mi velmi příjemný. Obsahuje jemné částečky, které kůži nijak násilně neodírají, naopak, je to taková pěkná, něžná masáž. To podtrhuje i vůně vanilky, která je teda samozřejmě umělá, to bych si nedělala iluze, ale rozhodně se mi líbí víc než ta čokoláda támhle nahoře. To, co mě překvapilo a potěšilo u tohoto peelingu je, že neobsahuje žádné parabeny. Nevím, jestli jsem slepá nebo je zapomněli napsat do složení nebo tam opravdu nejsou, ale četla jsem to několikrát a nikde nic. To jsem u Avonu nečekala! Bohužel v krému už zas jejich obligátní jeden paraben je, ale co už. Peeling tělo nevysušuje, příjemně očistí, zkrátka klidně bych ho doporučila všem milovnicím sladkých vůniček a jemného zacházení.
Peeling nedráždí a nevysušuje, navíc ani neobsahuje paraben, příjemně voní, pokud nejste vyloženě nepřátelé falešné vanilkové vůně.

FootWorks levandulová maska na nohy

Celkově můžu o řadě FootWorks říct, že je fajn. Krémy na nohy od Avonu mám ráda, vždy se mi líbí jejich vůně a dostačuje mi jejich hydratace. Tohleto tedy není krém a přiznám se, že na takovou péči o nohy zvyklá nejsem, ale dostala jsem to jako dárek, takže si občas ten čas udělám. Je to taková multifunkční záležitost, nejdříve si uděláte peeling nohou a pak to necháte působit jako masku. Ne že bych byla expert na levanduli, ale ta vůně mi levandulová zrovna nepřijde, nicméně i tak je příjemná. A maska je fialovo-šedá. Nohy jsou po ní jemné, je to opravdu hezký zážitek, akorát mám někdy problém ji dokonale smýt, takže se mi zachycuje na nehtech na nohou :-D
Jedná se o peeling, který se po aplikaci nechá působit jako maska, nohy jsou potom jemné a vůně nenápadná a příjemná.

Avon Care balzám na rty s mateří kašičkou

To je asi nejnovější záležitost z tohohle mého výčtu a musím říct, že jsem s ním spokojená. Jedná se o balzám v tubičce, který příjemně voní, dobře hydratuje rty a poměrně dlouho vydrží, není potřeba ho nanášet každých pět minut. Líbí se mi na něm, že když je zima, tak mi v tubičce úplně nezatuhne, naopak když ho zahřívám celý den v kapse, tak se úplně nerozteče. V tomhletom mi vyhovuje mnohem víc než třeba balzámy z Manufaktury, u kterých mám problém právě v tom, že když jsou tekutější, tak nemají v podstatě žádný účinek.
Je to dobrý balzám, který kvalitně hydratuje, má uspokojivou výdrž a příjemně voní.


Abych to shrnula, balzám na rty a peeling na tělo bych s klidem doporučila, od masky na nohy nemám důvod odrazovat, i když ani mi nepřijde ničím vyloženě zázračná, a pokud předem nevíte, jak vám sedne krém na tělo, raději bych doporučila nějaký s neutrálnější vůní.

Používáte něco od Avonu na tělo i vy? Co a jak vám to vyhovuje? :-)


No a když máme ten Valentýn...

Meditace k obnovení rovnováhy

Dneska bych se s vámi ráda podělila o velice stručnou meditaci, kterou používám vždycky, když cítím, že nejsem tak úplně ve své kůži. Když je mi fyzicky nebo psychicky zle nebo se cítím prostě "šedivě". Docela často ji dělám i za pochodu někde venku nebo třeba doma, když jsem pro nic za nic protivná na ostatní, prostě je to takové univerzální, kdykoli potřebuju vylepšit náladu nebo doplnit pozitivní energii :-)

Jen chci předem říct, že se tady nesnažím být nějaký odborník na čakry nebo působení barev, tohle cvičení jsem sice na nich tak trochu založila, ale je pojato velice subjektivně a je uděláno tak, aby bylo mně osobně příjemné, ne na poznatcích lidí, kteří se tím zabývají a narozdíl ode mě o tom něco ví. Jen abyste věděli :-)

Je čas se dát do pořádku a naplnit se barvami. Je čas barvy vyzařovat a být pozitivní, je čas zase dostat všechno pod kontrolu. Základem je země, na které stojím. Velká koule životní síly, která bublá a tvoří. Cítím, jak mi po nohou stoupá nahoru krásná červená barva, zářivá a odhodlaná tvarovat svět a dělat ho lepším. Usazuje se v oblasti kostrče, kde se rozzáří a naplňuje mě optimismem a energií uskutečňovat to, co si přeju. S touhle zářivou, nádhernou červenou pro mě není žádná překážka problém. Prodýchávám tuto barvu, cítím, jak v mém těle září a jak mi přináší radost.
Po nohou mi začíná ze země šplhat oranžová, cítím teplo, jak se dostává až do břicha, kde se z ní stává sytá, zářivá, oranžová koule. Dává mi jistotu, kterou můžu čerpat z přítomnosti druhých lidí, které mám ráda. Možná se mnou teď zrovna nejsou, ale díky teplé oranžové záři můžu cítit jejich přítomnost a radovat se z ní. Cítím, jak moc je mám ráda a jak mi pomáhají v tolika věcech, které dělám. Vím, že spolu toho můžeme tolik dokázat, protože víc hlav víc ví a víc rukou víc udělá. Cítím, že jsem součástí kolektivu, ve kterém je mi dobře a který mě inspiruje. Prodýchávám tuto barvu, cítím, jak v mém těle září a jak mi přináší radost.
Cítím radostné chvění, když mi po nohou pomalu začíná stoupat žlutá, která se nakonec usazuje někde tam, kde mám bránici. Nádherné, žluté světlo zářící do okolí. Cítím, že ač součást kolektivu, jsem neopakovatelná osobnost. Nejen mezi lidmi, které znám, ale na celém světě. Nikdo nemá stejnou žlutou jako já. Cítím svoje individuální schopnosti, ve kterých vynikám, svoje přáni a sny, které s energií červené a spoluprácí oranžové dokážu dovést do neopakovatelného a jedinečného konce. Vím, že mám potenciál svou osobností užitečně přispět svému okolí. Prodýchávám tuto barvu, cítím, jak v mém těle září a jak mi přináší radost.
Cítím chladivé uklidnění toho všeho, čím mě předchozí barvy rozechvěly, když do mě z okolí začíná proudit zelená. Nechávám se jí obklopit a ona si nachází cestu do mého těla, kde se rozzáří ve středu srdce. Cítím, jak mi sedí v hrudi a ozdravuje moje tělo i mysl, přináší svěžest a pohodlí. Cítím, jak mě pročišťuje a obnovuje, odnáší nánosy strachů a nemocí, které mi ležely na srdci. Cítím, že s její pomocí nejen že dokážu být zdravá a klidná, ale můžu také ozdravovat své okolí a naplňovat ho klidem a pohodou. Prodýchávám tuto barvu, cítím, jak v mém těle září a jak mi přináší radost.
Začínám se ještě víc povznášet na mysli, když do mě odněkud shora začíná proudit nádherná modrá barva. Nakonec se usadí v oblasti krku, kde se rozzáří do všech stran. Obrací moji mysl o kousek výš a dává mi důvěru v to, že nejen vůle a vědomé činy mohou správně ovládat můj život. Přináší mi intuici a pobídnutí, abych nezapomínala na svůj vnitřní hlas, který mě řídí správným směrem, přestože nechápu přesně proč. Cítím, že mi dává schopnost lehce komunikovat se svým vnitřním světem, ale i se světem okolo mě. Představuji si, jaké krásné tóny a jaká vlídná slova mohu vydat z hlasivek, které jsou prozářeny tou krásnou modrou barvou. Prodýchávám tuto barvu, cítím, jak v mém těle září a jak mi přináší radost.
Něžná modrá prýštící zeshora začíná pomalu přecházet v indigovou, která se usazuje na mém čele, mezi očima. Září do mé mysli a já cítím, že mi otevírá dveře, které mi byly dosud zavřeny. Dává mi nahlédnout do světa, kde sídlí bytosti, které nade mnou bdí a pomáhají mi. Nikdo neví, co jsou zač, jenom já, protože jsou tu pro mě. Cítím, že mohu do nich vložit svou důvěru, protože mi dokážou pomoci s čímkoli, a to tak lehce, jak si nikdo z nás na zemi nedokáže vysvětlit. Cítím, že mě pobízejí, abych jim naslouchala, abych jim vložila do rukou svůj osud, protože se o mě dobře postarají. Cítím se ujištěna a uklidněna, že za vším, co dělám, se skrývá nějaký smysl, přestože si ho někdy hned neuvědomím. Prodýchávám tuto barvu, cítím, jak v mém těle září a jak mi přináší radost.
Začínám vnímat, že se mi do hlavy zeshora vlévá poslední barva, krásná a sytá fialová. Usazuje se na vrcholku hlavy a její příliv nepřestává, zářivá koule sedící mi na hlavě se zvětšuje a nemá omezení. Cítím, že je to přímá cesta, přímé spojení s tím, kdo je nade mnou. Nikdo neví, kdo nebo co to je, jenom já to vím, protože je tu jen pro mě. Cítím, že ke mně neustále promlouvá. A také cítím, že většinou nerozumím nebo vůbec neslyším, je tu neustále prostor pro sebezdokonalování, kterým se můžu po krůčcích přiblížit ke věcem, které skrývá fialová barva. Cítím, že jsem součástí něčeho, co převyšuje mou osobu a můj život. Přesto ale vím, že já, v tento moment a na tomto místě, jsem nenahraditelná. Že mám sílu vykonávat to, o čem sním, že jsem užitečnou součástí a zároveň neopakovatelným jedincem, že mám sílu léčit své okolí a obohacovat ho myšlenkami zformulovanými do správných slov, že je o mě postaráno a ten, kdo nade mnou bdí, mi není skryt, pokud budu pozorně sledovat a poslouchat. Prodýchávám tuto barvu, cítím, jak v mém těle září a jak mi přináší radost.
Prodýchávám všechny barvy, uvědomuji si, že nyní ze mě všechny vyzařují a přinášejí krásu a harmonii jak do mého vnitřního světa, tak do světa vně.
Na závěr si představím, že ze středu mého těla, zrovna tam, kde září zelená barva u mého srdce, vyrůstají křídla. Až moc často jsou celá zkroucená a pomačkaná, není na ně čas a prostor, kde jimi mávat. Ale nyní je to jinak. Pomalu roztahuji svoje krásná, zářící křídla. Žádný prostor kolem mě je neomezuje a já cítím úlevu a potěšení z toho, že se můžu konečně protáhnout. Nakonec svá křídla roztáhnu do jejich plné délky. Nikdo neví, jak jsou velká a jak vypadají, jenom já, protože jsou moje. Vnímám svoje rozpřažená křídla a dokonalou svobodu, kterou nyní mají a kterou mi tím dávají. Naprosto volně, zhluboka dýchám. Tento pocit si můžu vychutnávat tak dlouho, jak chci. V mém těle jsou vyváženy a sladěny všechny barvy a necítím žádná omezení, jen radost, energii a dobrou náladu, kterou mi uvědomění mých barev a křídel přináší.

Tak, tohle je tedy moje meditace :-) Všimla jsem si, že první tři barvy do sebe většinou naliju bez problémů poměrně rychle, ty další ale už chtějí víc soustředění. Ještě mám co trénovat :-)

Doufám, že se vám tento článek líbil a nepřišel vám úplně zbytečný. I když, to byste asi tohle už nečetli, kdyby ano! Děkuji tedy každému, kdo se dočetl až sem :-) Máte i vy svoje meditace nebo nějaké metody, jak se rychle dostat z úzkých ven?

Co mám v kabelce

Jak jsem si všimla, všechny rády okukujeme cizí kabelky, taštičky s líčidly, koupelnové poličky... :-) Nejsem žádná výjimka, mám moc ráda články o obsahu kabelek, podle mě i to je způsob, jak se o člověku něco dozvědět, protože věci, které denně používáme, na nás určitě hodně prozradí :-) I když teď, po focení pro tento článek, se sama sebe můžu jen ptát, co obsah mojí kabelky prozrazuje o mně :-D Abych byla fér, tak ne všechno nosím v kabelce, něco i po kapsách, aby to bylo kdykoli po ruce. Tak, jdu na to, odhalím vám svá temná tajemství (ne, nebojte, bordel jsem nefotila)!

Když jsem to vysypala na stůl, fakt jsem nedoufala, že se to vejde do jediné fotky :-D Ale nakonec se povedlo! Takže začnu od největší věci, termoska nebo láhev, v závislosti na ročním období, jsou nepostradatelné. Nemám ráda PET lahve, takže jsem to ošetřila kovovou láhví s robotem na vodu.

Pod nimi je můj diář, do kterého si píšu, co všechno nesmím který den zapomenout, protože s mojí pamětí je to žalostné. V každém dnu mám popsané skoro všechny řádky :-D

Vedle jsou ubrousky pro případy hygienické krize.

Na jedněch z nich jsou moje dvě zrcátka, to s fénixem je otevírací a to druhé je jednostranné a nosím ho v kapse. Jsou na něm do pentagramu vypsané oblíbené hlášky ze Supernatural :3

Pod nimi je foťák, tedy přesněji řečeno jen obal, protože samozřejmě foťákem jsem to fotila. Nicméně mám světlemodrý Lumix, pokud by vás to zajímalo :-)

Vedle něho je přehrávač, protože bez přehrávače bych umřela. Než jsme si ho ze začátku svých vysokoškolských let pořídila, tak jsem byla hrozně v depresi, protože jsem neustále o něčem přemýšlela, ale když můžu poslouchat hudbu, je všechno lepší!

Pod tím je manikúra, mobil a krém na ruce, to asi nemusím komentovat.

Dále tam je peněženka, kterou už mám pár let a fakt se divím, že se ještě nerozpadla, i když už je na dobré cestě. Je na ní můj oblíbený detektiv z anime Death Note a nevyměním ji!

Pod ní je kosmetická taštička, která byla milým suvenýrem z Londýna od bratrovy přítelkyně a ke které se ještě dostanu.

Pod ní jsou nějaké ty balzámy na rty a Chubby Stick, vedle nich osvěžující roll-on, na který ale vždycky zapomenu, takže se skoro nikdy neosvěžuji :-D

Pod tím je utěrka na brýle, která normálně bývá růžová, jenže tu jsem před pár dny ztratila, takže mám tuto náhradní. To je další věc, kterou musím mít pořád v kapse, jinak bych asi zešílela. Nesnesu, když musím koukat přes upatlané brýle! Nechápu, jak jsem tolik let života dokázala vydržet s čištěním o oblečení, protože to je akorát tak pro zlost.

Tak, co tam je dál... ach ano, tužky :-D Každý má svou úchylku, já jich mám asi víc, každopádně jedna je na tužky. Miluju tužky! Sbírám tužky! Kradu tužky (když někde leží opuštěná, přece ji tam nenechám!)! Klidně bych jich tam mohla mít i víc, byla bych klidnější.

Mňo, pak je nahoře skládací taška, což je taky skvělá věc, neboť nenávidím igelitky a jejich neustálé dokupování, když jdu do obchodu. Kromě téhle z Yves Rocher mám ještě jednu taky s robotem jako na lahvi, kterou mi též dala má milá kamarádka přítelkyně bratra, ale tu jsem nemohla prostě nikde najít, když jsem fotila.

To kytičkované pod ní je baterka. Jak někdo může žít bez baterky v kabelce? Nechápu. Já ji mám v přední kapse, aby byla hned po ruce, a používám ji docela často, až se sama divím.

Vedle ní pudr od Avonu, skvělý, doporučuji :-) Je to transparentní Color Trend. Pudr v kabelce jsem musela mít, protože se mi hrozně líbila scéna v Aktech X, kdy Scullyová předstírala, že si pudruje nos, a ve skutečnosti v zrcátku sledovala někoho za sebou. Ironií je, že mám ten pudr bez zrcátka. No, nic :-D

Pak je tam hřebínek, ne že by se s ním dalo nějak moc česat, ale v nouzi a na cestách to stačí.

Oukej, už je skoro konec! Vedle tužek jsou jídelní hůlky, které taky docela hojně využívám, akorát když mám jogurt, tak jsem bezmocná.

Potom pilníček, který mi piluje nevhodně nehty vždycky, když lovím v kabelce něco, a plně vpravo různé věci... já se prostě neobejdu bez různých věcí, vy ano?


Tak! To bylo docela vyčerpávající, abych řekla pravdu :-D Ale ještě nekončím, když už tady odhaluju své nitro, vysypala jsem taky svou kosmetickou taštičku, kde přechovávám všechny svoje vzorky a různé kosmetické drobnosti pro případy potřeby.

A nakonec ještě moje klíče, protože se už nikam nevešly... Je docela vidět, že pracuju v železářství :-D To zelené hranaté je svinovací metřík.

Ano... jsou docela těžké a nevím, kde je budu nosit přes léto, až nebudu mít kabát s velkými kapsami, ale co už, kvůli tomu se jich nevzdám!

Tak a to už je opravdu konec, teď už jen tučňáček Bilbo se svým medvídkem Thorinem na dobrou noc :3

Jůů, přijela mi sestřička! Takže vás opustím, mějte se krásně :-) Na příště pro vás plánuju článek o své metodě pro dobíjení energie a dobré nálady, tak se třeba i můžete těšit, jestli vám to připadá zajímavé :-)

Lednové empties

Hm, co do spotřeby, tohle je zatím můj nejúspěšnější měsíc! Tak rychle do toho a půl je hotovo :-) Abyste to nemuseli číst všechno, pokud nemáte náladu, tak jsem nazelenila to, co je podle mě výborné a co bych rozhodně doporučila :-)

EUCERIN + GARNIER krémy na ruce - káčátka došla skoro zároveň, článek je tady, znovu nekupuju, protože krémy na ruce mám v zásobě, ale na ten Eucerin možná ještě dojde.

GARNIER samozahřívací maska - nakonec si to u mě tedy vyžehlila, není tak strašná, jak jsem psala tady, ale pro lepší výsledky jsem ji nechala působit víc než tři minuty. Znovu si ji koupím možná někdy později, ale momentálně mám masek jako na Orloji, takže nákup ani nezvažuju :-D

AVON vzorky denního a nočního krému Solutions Beautiful Hydration - sama jsem těmito krémy překvapená, jsou velmi příjemné a jejich vůně se mi na těch pár použití taky hodně zamlouvala. Kdyby si je někdo chtěl koupit, rozhodně bych ho neodrazovala.

BOURJOIS odličovací ubrousky - vyskytly se v článku tu, už mám doma další balení :-)

AVON maska na vlasy třešňový květ (nebo co) - původně jsem ji zavrhla, že vůbec nic nedělá. Po nějaké době jsem ji znova v nouzi vytáhla a už nějak divně zaváněla, zdálo se mi, že se kazí, ale kupodivu její účinky byly mnohem lepší než ze začátku :-D Znovu ale nekoupím, nelíbí se mi ta vůně.

ALTERRA šampón pro citlivky - tento šampón není vůbec špatný a navíc je přírodní a bez bordelů, ráda si ho koupím znovu nebo nějaký jiný od této značky, protože nejsou ani drahé a navíc se mi vejdou do cestovní kosmetické tašky

AVON šampon a kondicionér 2v1 - zatím nejlepší Avon Naturals šampón, co jsem měla, ale bez dalšího kondicionéru bych ho neriskla ani ho nemám potřebu znova kupovat

GARNIER Fructis balzám na barvené vlasy - mise pročištění koupelny splněna, tohle byl poslední kousek, zbytek letěl do koše, protože už jsem na to neměla nervy :-D

BOURJOIS micelární voda - o té jsem psala tady, byla skvělá a nejspíše ji koupím znovu

LUMENE vzorek séra - dovedu si představit, že bych se tohle sérum naučila pravidelně používat, možná ho časem zakoupím, ale momentálně tu potřebu nemám

BEL odlakovací polštářky - popsány zde, v zásobě mám podobné od ELFu, vždycky se mi hodí mít je po ruce

ELF krémové stíny - bohužel se slívají a nemám vůbec chuť je používat, ale mrzí mě to, protože se mi s nimi velmi dobře pracuje a barevně jsou pěkné

SALOOS balzám na nehtovou kůžičku - především mi hrozně vadí vůně, zároveň mi přijde, že vůbec nic nedělá, ani nezjemní, akorát jsou ruce mastné. Možná by to fungovalo na vlhké ruce? Nemám náladu zkoušet, nad svou nehtovou kůžičkou už jsem tak nějak zlomila hůl :-D

GABRIELLA SALVETE korektor - nebyl špatný, ale jaksi se na něm vyvinula plíseň, když jsem ho asi měsíc nepoužila, takže adijos :-D

MAX FACTOR krémová tvářenka - kdybych si k ní čuchla, než jsem ji vzala z toho výprodejového stojanu, nemusela jsem ji teď vyhazovat


Takže tolik k lednu a těším se na další měsíc, i když to vypadá na chudou úrodu po této sklizni :-)

Karneval masek, díl 4.

Tak zase zdravím z planety maskových nadšenců :-) Pro tento díl se mi nepodařilo najít žádnou společnou vlastnost masek, je to taková směska. Tedy až na to, že všechny mají čisticí funkci, jen každá trochu jinak :-)

Freeman - Balea - Avon

FREEMAN enzymová maska s ananasem

Je to asi ostuda, ale s enzymovými maskami žádné zkušenosti nemám, ani pořádně nevím, k čemu jsou. Tak nějak jsem vydedukovala, že je to alternativa peelingu, ale v tom případě teda nechápu, proč doporučují s peelingem kombinovat? Já jsem to zkombinovala a byla to nejspíš chyba.
Maska je taková patlavá, mléčná, celkem tekutá. Dokonce i trochu voní po ananasu!
Obsahuje výtažky z ananasu, heřmánku a aloe, dále aktivní enzymy, ať to znamená cokoli. Jak jsem říkala, princip těchto novinek, jako je enzypamický peeling nebo micelární voda mi stále trochu uniká :-D Měla by pleť vyhladit a přirozenou cestou zbavit odumřelých buněk (není přirozené, že prostě upadnou? :-D), redukovat drobné vrásky, zasloužit se o lepší obnovu pleti a zároveň ji čistit a hydratovat.
Za sebe tedy můžu říct, že jsem nezaznamenala v podstatě nic, ALE před tím jsem použila peeling, což zpětně nepovažuju za dobrý tah. Příště to zkusím bez něj a třeba budu překvapená. Přece jen je to chemikálie na obličej a to se před aplikací masek celkově nedoporučuje. Nevím, co to do mě vjelo! Takže zatím hodnotím průměrně. Kdybych zaznamenala nějaké zázračné účinky příště, dám vědět :-)

BALEA s výtažky z Mrtvého moře

Ve mně tahle maska opět vzbuzovala nedůvěru, má takový nenápadný, modrý obal, na pohled nezaujme. Tedy, na pohled asi nezaujme mě, protože jak neznám enzymatické masky, tak s maskami, které mají něco do činění s Mrtvým mořem, je to to samé! Já vím, půjdu do pekla. Po pravdě vůbec nechápu, jak jsem bez toho mohla do dneška žít.
Maska je hnědá, bahýnkovitá, jsou v ní jakési cucky, které mi evokovaly kusy nějakých mrtvých kytek v hlubokém bahně. I když to asi bylo něco jiného. Voněla mi jako arabesky, které bohužel nenávidím, ale dalo se to.
Když jsem masku smysla, tak jsem jen čučela. Jak jsem říkala, nechápu, jak jsem mohla do dneška bez Mrtvého moře v klidu žít! Dobře, není to takové drama, ale prostě jsem byla překvapená, protože pokožka byla krásná, čistá, jemná, ozdravená, osvěžená... no prostě! Mňam. Mrtvé moře jede.

AVON Planet Spa slupovací maska s výtažky z mořských řas

Tahle maska je mi velice příjemná na pohled, mám ráda průhledné obaly a vní navíc plavou kousky čehosi (žeby skutečně řasy?), což vypadá prostě dobře. Navíc vím, kolik mi ještě zbývá, to by se mělo zavést úplně všude.
Maska je to gelová, takže konzistence tomu odpovídá, navíc v ní tedy místy je i jakýsi kus zřejmě řasy. Bohužel jsem v ní opět cítila alkohol, ale jenom trochu, jinak měla velmi svěží vůni.
Musím říct, že ze všech gelových masek, co jsem zatím zkusila, je tato nejlepší. Dala se sloupnout v jednom kuse, netrhala se, zároveň to ale vůbec nebolelo. Tato kombinace je pro mě novinkou, myslela jsem si, že to není fyzikálně možné! Očividně je. Po sloupnutí jsem měla z pleti moc příjemný pocit, byla svěží a očištěná, samozřejmě také prokrvená a hladká. Rozhodně nelituju, že mám této masky plnou tubu a ne jen vzoreček.