Dvě ošklivá káčátka

Ach jo. Mám napsáno hned několik článků, ale bez fotek to není ono. A foťák nemám. Takže musím spoléhat na to, že si ho taťka přes den nikam neodnese. A pokud odnese, tak můžu fotit až večer, a to je na pytel. Takové problémy!
Čím fotíte vy?

Dnes jsem vám chtěla potlachat něco o krémech na ruce. V chladném období začnou být moje ruce proklatě náročné, běžné avoňácké krémy za 39 korun jim nejsou dost dobré, proto jsem se začala poohlížet po něčem na zimu. Navíc nejde jen o promazání, jde i o ochranu. V mém pracovním prostředí je spousta bordelu a nebezpečných, ostrých věcí a moje ručičky trpí a jsou ničeny! Taky proto potřebuju krém, který je nenechá popraskat ani prožrat od prachu a rzi.

První z krémů, o kterém chci mluvit, je regenerační krém na ruce od Eucerinu.
Jeho obal je velice neutrální, takový dost nemocniční, no asi bych si ho nekoupila. Dostala jsem ho ale jako dárek k nákupu v eshopu, takže jsem si řekla, proč ho nezkusit? A bylo to moc dobré rozhodnutí, jelikož je výtečný.
Je bílý. Jeho vůně je... prostě voňavá, jako u dalšího tisíce jiných krémů na ruce. Rozhodně není nijak silně parfémovaný, ale z rukou ho přece jen cítíte. Konzistencí se také neliší, není nijak zvlášť hustý, dobře se rozmazává.
Pokud hledáte něco pro náročnou pokožku, tenhle krém bych vám doporučila. Ruce pěkně promaže, myslím, že je i hojivý na drobné prasklinky v kůži, které vznikají vysycháním. Navíc docela dlouho vydrží, zároveň se ale rychle vsákne do kůže a ruce nejsou nesněsitelně dlouho mastné, jako tomu u mnoha výživných krémů je. Mytí rukou ho neodradí, tedy, spíš opláchnutí. Samozřejmě když si poctivě namydlíte a umyjete ruce, tak půjde taky dolů.
Nevím, jak je to s dostupností. Já ho mám z eshopu a vím, že u nás v lékárně Eucerin nevedou, víc vám k tomu bohužel neřeknu, snad jen že by měl stát kolem 140 korun.
Jsem s ním spokojená, nosím ho v kabelce a jsem ráda, že ho mám.

Druhý krém je také regenerační, tentokrát od Garnieru.
Celkově obaly tělových přípravků od Garnieru mi přijdou děsné, výjimkou není ani tento, který se mi neuvěřitelně nelíbí. V drogérii, kde jsem nutně sháněla krém na ruce do práce, ale nic jiného nebylo, takže jsem se zapřela a koupila ho. Tedy, měli tam klasické idulónistické krémy, ale ty nemám ráda, to už radši nevhodně rudý Garnier.
Je lehce růžový, což mé srdce vůči němu trochu rozehřálo. Z tuby se vymačkává poněkud větším otvorem, než je obyčejně zvykem, takže žádné nedomrlé žížaličky jako u ostatních krémů. Jeho vůně není ničím výjimečná, pouze když ho rozmazávám, tak z něho cítím mrkev, nemůžu si pomoct. Ale to potom zase vymizí.
Ohledně účinků je na tom podobně jako Eucerin. Také se nesmyje pod první kapkou vody, ruce ochrání a promaže, zároveň je ale nezanechá na dlouhou dobu mastné, což by mi překáželo. Jen mi rychleji začnou vysychat konečky prstů, ale to může být tím, že ho používám v práci, kde je opravdu pro holé ruce drsné prostředí.
Mezi jeho plusy zase patří dobrá dostupnost. Když ho měli v té pofidérní drogérii naproti, tak ho musejí mít snad všude. Jeho cena je, myslím, kolem 70 korun. U nás byl podle mě dražší, ale cenovku jsem na něm nenašla a má hlava je děravá, co se cen týče...

Ani jeden z těchto krémů bych si za normálních okolností nekoupila, protože jsem na pěkné obaly. Barvičky a ovocíčko, to je to, co mě láká! Takovéhle bezpohlavní, nezajímavé obaly přejdu bez povšimnutí. Ovšem stalo se, co se mělo stát, a já na zimu skončila se dvěma nepěknými krémy, se kterými jsem ale velmi spokojená.

Říjnové empties

Tak tu po měsíci zase mám svoje oblíbené prázdné lahvičky, už jsem se na to těšila! :-D Opět toho není moc, protože spotřebu nemám velkou, ale to je dobře, aspoň jsem ekonomicky a ekologicky výhodná!

Gelový krém od Avonu jsem tu už představovala, už jsem říkala, že ho mám ráda, takže asi nikoho nepřekvapí, že mám další balení už v koupelně :-) I na zimu mi stačí, ale je to nejspíš tím, že se starám o hydrataci i jinými přípravky. Modrou skleněnou pixličku jsem se rozhodla si nechat, v poslední době mě totiž láká výroba nějakých domácích kosmetických produktů a každá dózička se hodí.

Pleťovou vodu od Dermacolu už jsem taky řádně okecala :-) Dál už ji nekupuju, ale rozhodně s láskou vzpomínám!

Tělové mléko Nivea bylo příjemné a hlavně překáželo v koupelně, takže bylo třeba ho vyčerpat :-D Značku Nivea jako takovou nemám ráda, moje averze plyne z nějaké nepodmíněné nenávisti k Nivea krémům v plechových, tmavomodrých krabičkách. Takže moje první volba při koupi přípravku na tělo to rozhodně není, nicméně nemám co vytknout, bylo fajn.

Krém na nohy od Avonu měl mít prý účinky deodorantu, nicméně jsem nic takového nezaznamenala. Pravda, mně v podstatě nikdy nohy nesmrdí, ale čekala jsem, že budu cítit aspoň nějakou svěžest... No, nestalo se. Je to prostě normální krém na nohy, ničím nevyniká.

Krém na ruce s mlékem a medem od Avonu mě naočkoval svou krásnou vůní, do které jsem se hned zamilovala! Takže už mám doma ten samý krém, navíc používám i tělový sprej s touto vůní. Ovšem na zimu krém málo hydratuje, takže ho nechávám zatím odpočívat v šuplíku.

Šampón od Avonu, zas s nějakými kytičkami, je šampón pro nenáročné vlasy, stejně jako zatím všechny Naturals, co jsem měla. Mně to na umytí stačí, potom si dám nějaký vyživující kondicionér a vlasy i já jsme spokojení.

A nakonec podkladový lak od jakési značky při drogérii Teta - není spotřebovaný, ale opravdu pro něj nemám využití, takže mu řeknu pápá. Stál necelých 40 korun, takže jsem to čekala a ani mě to moc nemrzí. Při nanesení dělal na nehtu takové podivné mapy a když jsem na něj dala barevný lak, už za jeden den se mi z nehtu loupal jako nálepka. Takže asi to mé nehty ochránilo, neničil je zlý lak, ale moc se mi nelíbí ta metoda :-D


Tak to zase byla trochu taková avoňácká šou, ale mně to na tyhle základní spotřební věci stačí :-)

Dušičky

Mám ráda podzim. Sice je mi každý rok kosa, je brzo tma, moje kůže trpí dehydratací a já trpím záněty močového měchýře, ale stejně mě podzim zas a znovu dojímá a to na něm mám neskutečně ráda. Všechna příroda se ukládá ke spánku, odumírá. Ale odumírá velice pokorně a s důstojností, protože na jaře se zase všechno obnoví, narodí se nová příroda ze kořenů a pozůstatků té loňské a všechno bude zase krásné, dokud nenastane opět podzim a nebude čas odejít. I zvířata, když pocítí, je se blíží jejich čas, pokorně a tiše čekají na svůj odchod ze života.

Přála bych si, aby bylo více lidí, kteří dokážou odejít stejně pokorně. Smrt není něco, s čím je potřeba za každou cenu bojovat. Ale v dnešní době, když člověk pocítí, že už ho stáří dohání, automaticky se předá do rukou lékařů. Je normální, že člověk bere čím dál víc prášků, tráví svůj čas v nemocnici a snaží se co nejvíc prodloužit svůj život, jako by ani neměl jinou možnost. Moje babička byla hrozně aktivní žena a právě tím, že přecházela chřipku a dělala věnečky na dušičky, což milovala, si uhnala infarkt, který bohužel nerozpoznala včas a způsobila si veliké poškození srdce. Od té doby její život byl jen o tom, že brala prášky, běhala po doktorech... a to bylo vlastně vše. Neměla už zájem dál něco dělat, něco se dozvídat, žila pouze v kolotoči, který ji udržoval naživu... Bylo mi jí strašně, strašně líto. Když umřela v nemocnici, nikdo se ani neobtěžoval dát nám hned vědět.

Prála bych si, aby bylo víc lidí, kteří nechají své blízké odejít s důstojností. Mnohdy to totiž není ani tak přání samotného starého člověka, jako spíš jeho blízkých, kteří ho neustále tlačí do léčebných zákroků a nedají mu pokoj, dokud není úplně bezmocný, mnohdy pod náporem prášků ani pořádně neví, kdo je, a jeho tělo není už bolestí a stářím tak poničené, že ani přes všechny zásahy lékařů dál nevydrží. Když umřel můj dědeček, chlap, co řečnil na jeho pohřbu, říkal, že je to velká tragédie. Měla jsem chuť mu jednu vrazit. Když zemře člověk, který kvůli zákalu nevidí, kvůli nekróze z cukrovky mu museli uříznou prsty na nohou a ruku, který kvůli lékům nemá už jasno v hlavě, který měl několik infarktů a sám ani nesejde ze schodů, ani se neumyje a nenají v důstojnosti, tomu říká tragédie?

Smrt stářím není tragédie. Dovedu si představit, že až budu stará a nemocná, už toho budu mít taky plné zuby. Nebojím se smrti a myslím si, že to, jak se v naší společnosti strach ze smrti pěstuje, není zdravé.

Můj nejsmutnější zážitek se smrtí, který mě dokáže rozbrečet ještě dnes, po několika letech, byl, když nám zemřela koťátka. Byl to první vrh naší kočky a prostě to nevyšlo. Po jednom měsíci, kdy se zdálo vše v pořádku, najednou tři ze čtyř koťátek postupně zemřely. To je věc, ze které je mi smutno. Když zemře nevinná dušička, která měla celý život před sebou, která se snažila hrát si a žít, ale nebylo jí to dopřáno.

Dnes si vzpomínám na moje obě babičky a jednoho dědu, na to, že bez nich bych tady nebyla já ani nikdo z celé naší rodiny, která je skvělá (na pár výjimek, ale tak...), myslím na všechny pěkné chvíle, které jsem díky nim v dětství zažila. Vzpomínám na všechna zvířátka, která jsme měli a která nás opustila, a kolik radosti nám přinesla. Vzpomínám na koťátka, ale taky na to, že jedno z nich snad zázrakem přežilo, moje milovaná Pipinka X33 Myslím na všechny, co mám ráda, a jsem vděčná, že na ně dneska nevzpomínám.

Včera jsme byli na hřbitově zapálit svíčky, už byla tma, a bylo to to nejkrásnější na Dušičkách. Všude hořely svíčky, nádherně to zářilo do té podzimní, chladné noci. Plamínky myšlenek ze srdcí lidí, kteří nezapomínají :-)

11 - můj první tag!

Tagy, to je nedílná součást internetu, snad na všech stránkách nějaké jsou, ať se týkají hudby, obrázků, psaní, hraní... Kdo je nedělá, jako by nebyl! :-D Ne, samozřejmě si dělám legraci, někoho to asi nebaví, ale mě ano a to velice, proto děkuji moc Lucy, která mě označila v tagu 11 věcí (či jak se to jmenuje) :-) Nebudu to dál zdržovat, jdu na to.

Nejdřív pravidla:

1) řekni o sobě 11 zajímavostí

2) zodpověz 11 otázek od blogerky, která tě nominovala

3) vymysli 11 otázek pro blogerky, které nominuješ ty

4) vyber 11 blogerek pro nominaci a informuj je o ní

5) neoznačuj tu, která označila tebe

A teď se vás pokusím neunudit egoistickým pindáním sama o sobě :-)

ad 1)

1. Jediná žena, která kdy byla mým vzorem snad ve všem všudy, je Dana Scully. Ano, je fiktivní... ale je moje :-D (Jestli to někdo, nedej Bože, nevíte, tak to je agentka z Akt X :-))

Má láska X33

2. Mám ráda zvířata, která se jiným lidem nelíbí. Naprosto rozkošnými shledávám hlavně šneky, slimáky, medůzy, chobotnice a další především vodní havěť.

Awww, kdo vy takovou nechtěl domů? X333

3. Líbí se mi manga a anime, především žánry s krásnými bishouneny (kreslenými mladíky).

Tohohle sice zrovna neznám, ale základní myšlenku vystihuje dobře :-D

4. Ráda hraju textové RPG na různých fórech, dokonce jsem jedno víc než dva roky vedla. Bohužel jsem musela z časových důvodů nedávno přestat, což mě mrzí, ale myslím, že na to snad budou hráči vzpomínat v dobrém :-)

5. Ve svých snech jsem se naučila létat. Začalo to tím, že jsem se vznášela jen tak nad zemí bez kontroly, postupně jsem se lepšila a lepšila, trénovala jsem a teď už ve snech můžu létat stejně přirozeně jako chodit nebo běhat. Proto mě nikdy nic a nikdo nedohoní! Nevím, co to znamená, ale moc se mi to líbí :-)

6. Mám velice špatný zrak. Dobře, ne zas až tak velice, ale docela dost. Mám to nejspíše dáno geneticky, moje mamka byla za svobodna Těsnohlídková... :-D Ale i tak jsem nejhůř vidící člen rodiny.

7. Nikdy jsem nečetla ani neviděla Twilight a Hunger games, neřadím se ani k fanouškům ani k haterům. Ale pokud bych si měla vybrat, radši se zařadím k fanouškům, protože hatery nemám ráda. Nejraději jsem však neutrální, vzhledem k tomu, že o tom nevím ani ň.

8. Nemám ráda zkratky. Radši řeknu dvakrát delší slovo nebo slovní spojení, než abych vypustila z pusy něco jako "fleška", "empétrojka", "micelárka"... Nevadí mi, když to někdo říká, ale mně samotné se to neskutečně příčí, používám je velice málo a výjimek je taky minimum. Platí to i pro komunikaci na internetu, jakže něco jako "jj" jste si teď právě ode mě přečetli poprvé a naposledy :-D

9. Miluju zpěv, sólový i sborový, aktivně i pasivně. Mám hodně hudebních zážitků z vystoupení se sborem, na které nikdy nezapomenu, protože byly nádherné. Považuju se za velice obstojnou zpěvačku... Samochvála smrdí, ale dopřejte mi to, aspoň u té jedné věci, která mi v životě jde :-D

10. Ráda jím hůlkama a celkově mám blízko ke kuchyni, která se jí hůlkama.

11. Číslo 11 bylo nedávno hlavním číslem mého života, viděla jsem ho úplně všude a bylo mi jasné, že to něco znamená. Myslím, že je to číslo nového počátku.

ad 2) Tak copak si to pro mě Lucy připravila? :-)

1. Jaké je vaše vysněné povolání?

Spisovatelka! Toho se hodlám držet. Pokud jde o zaměstnání, které mě fascinuje, ale pokoušet se o něj nebudu, tak to je barová zpěvačka :3 A do třetice zaměstnání, které je neuskutečnitelné... technik na vesmírné lodi jako ve Star Treku X33

2. Který kosmetický produkt si už nikdy nekoupíte?

No, je jich hodně :-D Ale pokud bych měla být všeobecná, tak nevím, protože žádná značka ani typ produktu mě zatím vyloženě neodradily. Ale už si asi nikdy nekoupím žádné mazání na tělo s parabeny, protože nechci pokoušet štěstí, přestože je to možná nesmysl.

3. Věříte v něco?

Ano :-D Ale to asi není ta odpověď, ve kterou Lucy doufá, že? Asi chce slyšet i v co :-D Nevím, jestli to je myšleno v něco jako například v nějakou vyšší sílu nebo na něco, jako například na duchy... tak to zahrnu tak nějak všechno :-) Věřím v anděly, v elfíky, v jednorožce, v mimozemšťany, duchy, reinkarnaci, karmu, osud, věřím, že lidská myšlenka je ta nejmocnější síla, díky které můžeme uvést celý vesmír do pohybu a dokázat naprosto cokoli. Věřím v něco, co by možná někdo nazval Bohem, ale já sama to nenazývám nijak, protože je to spíše pocit než nějaké slovo nebo konkrétní představa.

4. Kdybyste měly neomezené možnosti a prostředky, jaký kosmetický produkt byste si určitě pořídily?

Nemám dojem, že si nějakou kosmetiku nepořizuji z nedostatku financí. Kdybych měla neomezené prostředky, spíš bych nakupovala oblečení :-D

5. Váš oblíbený parfém?

Parfémy moc často nepoužívám, ale nejoblíbenějším by se dal nazvat L od Gwen Stefani a to proto, že je nadepsaný stejným fontem, jaký používá pro své účely detektiv L z mangy a anime Death Note. Ano... to je taky ten důvod, proč ho mám :-D Ale nechápejte to špatně, ta vůně se mi kupodivu líbí... :-D

6. Jaký druh vánočního cukroví patří mezi vaše nejoblíbenější?

Asi jsem divná, ale já nemám moc ráda vánoční cukroví :-D Je to proto, že mám ráda ovoce, ale u nás je vánoční cukroví hlavně o čokoládě, které mám už po pěti minutách až do konce svátků plné zuby. A ty druhy, kde není čokoláda, mě stejně moc neberou... Mám ráda vánočku, počítá se to?

7. Jaké chlapecké a holčičí jméno se vám líbí nejvíce?

Jaká to ďábelská otázka! Mně se líbí všechna jména :-D Ale kdybych si měla vybrat, tak asi (předpokládám, že se myslí česká) Kryštof nebo Jonáš pro kluky a pro dívku se mi líbí jméno Slaměnka a nezajímá mě, že takové u nás není :-D 

8. Jaká kniha vás v poslední době zaujala a proč?

Teď asi opět zapůsobím jako "pánbíčkář", ale v poslední době mě zaujala Bible. Nedokážu se považovat za plnohodnotného člověka, dokud ji nepřečtu, ať už mám na události v ní popisované názor jakýkoli. Myslím, že je to prostě věc všeobecného vzdělání. A protože jsem v poslední době cítila, že už jsem připravená se s touhle četbou poprat, začala jsem ji číst. Ale rozhodně jsem nečekala, že mě to bude bavit a bude mě zajímat, jak to bylo dál... a přesně to se stalo :-)

9. Jaká je vaše vysněná svatba?

No... já vím, že to možná není normální, ale já nevím, mně je to snad i tak nějak jedno, dokonce by mě vůbec nezabilo, kdyby žádná nebyla :-D Ale protože se tomu nejspíš nevyhnu, přece jen mám nějaké základní představy. Ani ne tak o tom, jaká by měla být, jako spíš jaká by být neměla. Nechci svatbu, kdy autem přijedu na radnici, starostka mě oddá, pojedu do oblíbené hospody na hostinu, strýcové se opijou a budou hulákat, budou se hrát hity od Lucie, nastoupí bavič, který předvádí humorné číslo v masce Václava Klause, a nakonec zazpívá a zatancuje travestishow. Takovouhle svatbu měla jedna moje známá a mě z toho vstávají vlasy hrůzou na hlavě!!! Ne. Já na svou svatbu přijedu v kočáře s koňmi, jelikož... prostě... auta jsou nechutná! A budu se vdávat někde na zámku, mimo město, abych si vůbec uvědomila, že se děje něco neobyčejného a že to není jen další den v životě našeho maloměsta. Možná by vůbec nejlepší bylo vdát se někde v lese pod dubem... o tom budu rozhodně uvažovat.

10. Kdybyste si mohly vybrat, ve které zemi byste se narodily?

No, nejspíš v ČR, protože jsem si to očividně vybrala, když došlo na lámání chleba :-D Ale pokud bych mohla vybrat, kde bych teď, se svými znalostmi a zájmy, chtěla žít svůj alternativní život, rozhodně by to byla Anglie. Mám k ní prostě blízko, ve všech možných směrech. Pokud by to nebyla Anglie, tak nějaký zapadlý ostrov, kde bych žila v domorodém kmeni, o kterém by nikdo nevěděl, do ničeho se nám nemontoval a nechal nás žít v souladu a mořem a přírodou.

11. Co si myslíte o tom, že 21. 12. má nastat konec světa, popř. má dojít k jistému přerodu energií?

Osobně si myslím, že se nestane nic. Takovýchto "konců světa" už bylo, že se to snad ani nedá spočítat, jenže tenhle je nejvíc zmedializovaný díky pochybným osobám typu Erich von Däniken (správě, nemám ho ráda). Dokonce jsem četla, že datum uvedené Aztéky nebo kdo že to ten kalendář napsal, vypršelo už v létě, protože oni neměli přestupné roky. Zkrátka a dobře si s tím hlavu nedělám. Jestli skončí svět, notak skončí. Pokud by to byla nějaká přírodní katastrofa, která by zanechala naši planetu v dezolátním stavu, doufám, že to nepřežiju. Nechtěla bych tu být v pustině. Pokud to bude přerod energií, tak to podle mě už začalo a postupuje to tak pomalu, že si toho rozhodně 21. 12. nijak zásadně nevšimneme.

Ad 3) Uff, zapojit fantazii bude po tom všem náročné :-D

1. Každý má typ kosmetického výrobku, kterého se nemůže nabažit. Jaký je ten váš?

2. Jaké se vám nejčastěji zdají sny?

3. Máte radši kočky nebo psy?

4. Máte na něco alergii?

5. Stalo se vám někdy, že jste u filmu nebo u knížky či seriálu plakaly? Nemyslím zaslzely, myslím opravdu brečely tak, že vám tekly proudy slz, které jste nemohly zastavit, a ještě jste se z toho pár dní vzpamatovávaly.

6. Tři věci, které nemůžete nejvíc vystát?

7. Jaká je vaše nejoblíbenější pohádka?

8. Co vám dokáže zaručeně vždy zvednout náladu?

9. Jaký je váš postoj ohledně testování kosmetiky na zvířatech?

10. Který je podle vás nejvíc podceněný článek na vašem blogu (neměl tolik ohlasu, kolik by si podle vás zasloužil)?

11. Máte nějaké oblíbené přísloví, výrok, moudro, motto?

A teď nominace! Opravdu nebudu procházet kdo koho kde tagnul, to po mně nemůžete chtít! Prostě kdo to ještě nedělal, ten to má, a pokud už je nominovaný, notak si aspoň může vybrat, které z 22 otázek se mu líbí nejvíc :-D Samozřejmě nikoho nenutím, tag má sloužit zábavě, není to povinnost, to snad všichni chápeme. Takže, ráda si přečtu tento tag od:

Color Beam

Beauty of Body and Mind

Evelins

Kamča

Francoais

Rendy

Kyky

wesulle

Emily

StunningStanya

Petra

Jsem si jistá, že někdo z nich už tagnutý je... ale co už :-)

Tak, kdo se dočetl až sem, ten má můj obdiv a dík! A pokud jsem vás neoznačila, tak jsem si asi myslela, že to udělal někdo jiný, ale pokud ne, určitě se taky zapojte! Ráda si to přečtu :-)

Tlachání o čisticích vodách

Ráda bych vám něco řekla o svých oblíbených čisticích vodách. Vzhledem k tomu, že jedna z nich je momentálně k mání v giveaway, určitě to nebude od věci :-)

Bohužel jsem měla možnost fotit pouze večer a to stojí, jak vidíte, za houby, dovolím si tedy použít u Dermacolu fotky, co jsem použila k prezentaci vody v giveaway, přece jen... denní světlo!

Konkrétně se jedná o odličovací a čisticí pleťovou vodu 2 v 1 Perfect Cleanser od Dermacolu a čisticí micelární vodu od Bourjois. Obě mám ráda a jsem s nimi spokojená. To je samozřejmé, jinak by přece nemělo cenu tu s nimi ztrácet čas!

 ***

Pleťovou vodu od Dermacolu jsem používala určitě více než rok bez přestání, měla jsem několik balení. Zvolila jsem ji proto, že je určena pro citlivou pleť a je doporučena dokonce i k odličování očí.

Co zajímavého obsahuje? To hlavní, co hlásá, jsou výtažky s okurky a mořské řasy. Chtěla jsem vědět, z jaké že řasy, tak jsi si našla obrázek.

Ze zvědavosti jsem si o Chondrus Crispus něco přečetla a zjistila jsem, že se používá jako zahušťovadlo v potravinářství a také se z ní vyrábějí různé věci jako jakési želatinové dobrůtky a podobně. Co se okurky týče, tu asi rozebírat nemusím :-)

Další ingredience už nebyly tak záživné, ale celkově se dá říct, že zkrátka neobsahuje nic špatného, čeho by se měla moderní, uvědomělá dívka děsit.

Pleť se mi s ní čistila velmi příjemně, svěže působila i její vůně. Kromě toho má působit i jako tonikum. To nedokážu posoudit, jelikož netuším, jak se to pozná :-D Pleť byla ale zklidněná, nepodrážděná, možná to bude znamení té tonizace...?

Co se týče odličování, nemůžu si stěžovat. Neříkám, že po jednom přetření se vše rozpustilo jako mávnutím kouzelného proutku, ale to asi nemůžeme tak jako tak čekat. Používám zásadně vodě odolnou řasenku a s ní neměla nikdy problémy, žádné rozmazávání po obličeji a podobně. Z toho si lze odvodit i to, že se skutečně hodí i k odličování očí. Pravda, když se mi podařilo si ji vyloženě dostat do oka, nepopsala bych to jako příjemný zážitek, mám citlivé oči, ale přesto jsem ji vždy znova koupila, z čehož vidíte, že to rozhodně není nějak tragické.

Řada, ze které tato voda pochází, je určena pro věkovou skupinu od 18 let. Dle mého soudu se hodí ji používat až do 25 - 30 let, potom už na řadu přicházejí jiné věci, ale to každý pozná sám, kdy je ten příhodný čas přestat považovat svou pleť za "mladou".

***

Mně se to stalo právě nedávno :-D Během posledních pár měsíců jsem si začala všímat, že moje klasická kosmetika už mi nedělá tak dobře jako dřív, rozhodla jsem se tedy postupně přecházet na jiné typy výrobků. To je také důvod, proč jsem opustila svou oblíbenou vodu od Dermacolu a naslepo jsem koupila micelární vodu Bourjois. No, možná ne až tak naslepo, znala jsem od nich odličovací ubrousky a chtěla jsem vyzkoušet něco dalšího z odličovací řady. Mám teprve první balení, ale jsem velice spokojená, zatí mi nedala nejmenší důvod zkoušet něco dalšího.

Co se složení týká, prosazovanou aktivní složkou je bílý leknín.

No, ve složení je na posledním místě zmíněn výtažek z jeho kořene, tak těžko říct, jakou roli skutečně hraje. Dočetla jsem se, že se už odedávna používá v bylinkářství jako sedativum a prý také afrodisiakum či anafrodisiakum (opravdu netuším, jak je to správně česky), což tedy nechápu, že to má obojí účinky, nicméně pleť to v tomto ohledu stejně asi neovlivní, takže to není až tak důležité :-D Voda je hypoalergenní, bez parfemace, opět bez nějakých vyložených humusů, složení je šetrné stejně jako u předchozí vody.

Na čištění i odličování mi velice vyhovuje. Je osvěžující a nenáročná, ani v nejmenším pokožku nedráždí. Je jemná a k očím dokonce ještě šetrnější než voda od Dermacolu. Dřív jsem byla přesvědčená, že to ani není možné, aby něco, čím se odličuji, mě v oku vůbec nedráždilo! Stejně jako voda od Dermacolu si hravě poradí s voděodolnou řasenkou. Také to chce párkrát důkladně oči přejet tampónkem, ale opět nic nerozmazává, nýbrž důkladně odstraňuje.

Tato voda není určena pro jakýkoli boj s problematickou pletí a ani si nemyslím, že by nějaké efekty v tomto ohledu měla.

Rozhodně se mi zdá, že odličovací řada od Bourjois je vynikající, protože tato voda ani není označena nálepkou "pro citlivky", přesto mi nedělá vůbec problémy. Takže pokud nemáte momentálně naplánováno, čím se příště odlíčit, určitě doporučuji, i mě samotnou by zajímalo, jestli je celá řada tak dobrá jako tato voda a ubrousky, které jsem sama vyzkoušela.

***

Tohle jsou tedy vody, které mě velice zaujaly. Každá trochu má jinou cílovou skupinu, ale obě jsou dle mého názoru dobré. Jen pro pořádek, abyste si případně mohly udělat nějaký obrázek, zda by vám vyhovovaly - nemám aknózní ani nějak extrémně mastnou pokožku, spíše smíšenou až suchou, většinou hodně citlivou, takovou mdlou. A na tuto pokožku mi dělají tyto vody velmi dobře, takže pokud jste na tom podobně, snad s nimi nešlápnete vedle :-)

Máte s některou z těchto vodiček zkušenosti? Jaké jiné vody jste vyzkoušely a byly spokojeny? A co třeba nějaký další tip na citlivou, nekvalitní pleť?

Kancelář pro styk s matérií

...aneb má "obhajoba shopaholiků" ;-)


Dnes jsem se vrátila z Prahy, kde jsem se podívala do pár obchodů, o kterých jsem dosud jen četla na vašich blozích (nojo, balík z vidlákova :-D), takže jsem si domů přivezla pár zajímavých artefaktů. Taky jsem se po cestě stavila pro svou pravidelnou objednávku z Avonu a ještě do třetice jsem si na poště vyzvedla zásilku z mého oblíbeného obchodu s kosmetikou. Pěkně se mi to sešlo! A jak jsem si tak kráčela domů pod tíží všech těch hmotných statků, říkala jsem si... líbí se mi to a nebo ne?

Pamatuju si, že jako dítě jsem měla období, kdy jsem byla znechucena svou hmotnou podstatou. Připadalo mi odpudivé, že dostávám pořád nějaké hračky, dárky a věci. Dokonce i to, že musím jíst, mi přišlo strašně povrchní. Přála jsem si objevovat podstatu bytí a promlouvat s duchy stromů, ne se cpát a hrát si s bárbínkama!

Naštěstí jak šel čas, našla jsem si přece jen cestu ke svému tělesnému já. Pochopila jsem, že je mi líp, když myslím občas nejdříve na hmotu a potom teprve na ducha a že oběd mému štěstí skutečně prospěje víc než převelice zajímavá přednáška absolvovaná o hladu. Po pravdě, byl to pro mě celkem objev :-D Ale ani tak jsem nepotřebovala obklopovat se kvanty věcí, pořád jsem byla ten, pro koho bylo důležitější mluvit s duchy stromů.

Ovšem pořád víc a víc jsem si všímala, že mi dělá radost nakupovat, pořizovat si nové věci, těšit se z pocitu toho, že vlastním něco, co je jenom moje. To už bylo na vysoké škole, protože dokud jsem byla doma, všechno bylo všech, tak to u nás prostě chodilo :-) A samozřejmě když jsem si sama začala vydělávat, je to ještě mnohem "horší" :-D Moje radost z nakupování a pořizování věcí se teď může plně projevit. Tedy, pořád se nepovažuju za nějak moc rozhazovačnou, přece jen jsem z původně chudých poměrů a vím, že člověk nepotřebuje většinu z toho, o čem si myslí, že bez toho nemůže žít. A tak jsem si tak kráčela a v duchu jsem si říkala... má to nějaký smysl? Proč to prostě nezahodím a nejdu si povídat se stromy? Co je to za podivnou kulturu, kde se lidé zajímají víc o to, co si zas nového pořídí, než o to, jestli je nebe modré a sluníčko svítí? Když si procházím svoje oblíbené kanály na youtube, přijde na mě taková marnost. Proč mi ti lidé vyprávějí o tom, co si nakoupili? Proč nemluví radši o tom, že je Země čím dál víc špinavá a měli bychom s tím něco dělat?

Takové úvahy mě občas přepadnou. Ale víte, co si myslím? Myslím, že takovéhle myšlenky jsou nefér. Vůči ostatním i vůči sobě. Pravda, peníze nemůžou koupit štěstí, ale můžou ho alespoň na omezenou dobu zatraceně dobře nahradit. Jak jsem o sobě zjistila, jsem už zkrátka materiální žena. To neznamená, že mě nezajímá můj duchovní rozvoj, ale prostě mám radost z věcí, na které si můžu sáhnout. Když si dám dohromady, kolik radosti mi už přinesly různé krámy související s mými oblíbenými seriály a hudebními skupinami, které tak ráda nakupuju, málem bych se už začala přít s tím rčením o penězích a štěstí :-D

To, na čem záleží, je, jestli máme radost. A způsob, jakým si tu radost přivodíme, není něco, co by měl kdokoli soudit. Pokud má duše radost, může směřovat ke klidu, a o to přece jde, abychom měli klid a tím získali dokonalou spokojenost. Pokud se někdo rozhodne, že odhodí všechno, bude putovat a tím najde sám sebe a svůj klid, v pořádku. Pokud se někdo rozhodne, že se obklopí věcmi, které ho těší, a tím si vyrobí svoje štěstí, taky v pořádku.

Naše tělo je nakonec součástí materiálního světa a tenhle svět na nás skrz tělo působí. Obklopovat se věcmi, které nás těší, je myslím přínosné i pro naši duši. Vůně, barvy, tvary, fluffy roztomilé ňuňu objekty... všechno, co se nám líbí, vytváří kolem nás příjemnější prostředí a tím i příjemnější nás vnitřek :-)

A když to vezmu opačně, my zase působíme skrz naše tělo na svět. Já osobně si to představuju tak, že je moje malé tělíčko a za ním je nekonečný vesmír, ve kterém žije moje duše. Ale málokdo vidí dovnitř, moje duše se prezentuje pro většinu světa jen mým tělem, je to taková kancelář pro styk s matérií :-) A je samozřejmé, že chci, aby moje kancelář dělala dobrý dojem, protože proč by se někdo zajímal o celý vesmír uvnitř, když ho odstraší už vstupní přepážka? Proto si přeju svou kancelář dobře živit, starat se o všechny její aspekty ke své spokojenosti a stejně tak ji i odívat, aby byla náležitě reprezentativní. A to všechno souvisí s tím, že vyrazím na nákupy a užiju si krásné chvíle vybíráním pozlátek pro svou kancelář.

Nic není černobílé, nákupy a rozmluvy s duchy stromů se navzájem nevylučují. Pokud se někdo stará pečlivě o svou vnější krásu a pohodlí, neznamená to, že se stejně dobře nestará o vnitřní krásu a pohodlí. Myslím si totiž, že v mnoha případech to spolu prostě souvisí a jedno nejde bez druhého, to je aspoň moje filozofie.

Rozhodně neodsuzuju mnichy a poutníky, kteří našli mnohem větší moudrost a osvícení, než v jaké já můžu v tomto svém životě doufat. Ale kdybych mohla, vzkázala bych všem, kdo odsuzuje konzumní společnost, že toto je součást naší cesty a musíme si jí zkrátka projít.

Tím nechci říct, že mi připadá v pořádku plýtvat a nepomýšlet na zítřejší svět. Ani že si někdy nepřeju zahodit všechno, co mě tíží, a prostě jít a být dokonale volná právě tím, že nic nemám. Ale to už je zas jiný příběh... :-)

Kosmetika Lumene

Notak bohužel v hotelu wifi je... :-D

Rozhodla jsem se tedy sepsat něco o značce, kterou jsem dosud příliš naznala, ovšem plánuju ji v blízké době vyzkoušet. Také jsem o ní ještě nikde jinde nečetla, tak třeba to bude přínos i pro vás :-)

LUMENE je finská značka kosmetiky, která staví na účincích typicky skandinávských, přírodních ingrediencí. Jsou tak drsné a životaschopné, že výtažky z nich zřejmě přenesou svou houževnatost do naší pokožky! Aspoň něco v tomto smyslu je jejich obchodním heslem :-) Sympatické na jejich produktech je mi i to, že neobsahují žádné parabeny a další hnusy (ne že bych na tom až tak bazírovala, ale člověk má lepší pocit), naopak obsahují, alespoň dle obalu, až nebezpečně vysoké procento ryze přírodních složek. Údajně všechny jejich výrobky obsahují minimálně 80% přírodních ingrediencí, ovšem pleťové tonikum, které vlastním, jich má dokonce více než 95%!

V sortimentu mají klasicky péči o pleť obličeje, o tělo, dekorativní kosmetiku, řadu pro muže, wellness řadu... V Čechách jsem zatím narazila pouze na péči o pleť a tělo a to v drogérii Fann, což je prý jediný řetězec prodejen, kde by se měla dát tato kosmetika v Čechách sehnat, pokud se vám internet příčí. Alespoň mi to řekla paní prodavačka, ale potvrdit to nemůžu. Co se týče internetových obchodů, pilně naskladňují všechno :-) Tak jsem se také o této značce dozvěděla - z mého oblíbeného eshopu, kde ji nedávno zařadili do sortimentu.

Jejich hlavními ingrediencemi jsou:

• moruška - olej ze semínek morušky posiluje a omlazuje pleť, obsahuje velké množství vitamínu C, čímž zbavuje pleť odpadních látek a pomáhá ji rozjasnit
• vřes - obsahuje antioxidanty, zabraňuje předčasnému stárnutí pleti, změnám v pigmentaci a pomáhá zachovat pružnost pokožky
• minerální voda - uklidňuje a posiluje
• rakytník - antioxidační, s obsahem vitamínů A a C, pomáhá obnovovat a posilovat pokožku, chrání ji a podporuje její správné prokrvení
• brusinka - opět antioxidanty a flavonoidy, které rozjasňují pleť a pomáhají s její obnovou
• borůvka - zabraňuje předčasnému stárnutí a neblahému vlivu stresu na pleť, pomáhá pleť hydratovat a zachovávat její pevnost a pružnost, obsahuje vitamíny A a E, mastné kyseliny a flavonoidy, které zajišťují správné prokysličení pleti
• šípek - hydratuje a zjemňuje pleť

To vše jsem vyčetla přímo na jejich stránkách, takže jestli to není pravda, stěžujte si tam :-D

Nevím jak vám, ale mně jsou tyto přísady veskrze sympatické, a už se těším, až něco vyzkouším. Mám připraveny a nebo na cestě hned čtyři výrobky a šokující podíl přírodních složek a naopak nedostatek konzervantů mě nebádá, abych se zkoušením neotálela.

Noční krém a oční krém z řady Vitamin C + jsem zvolila především proto, že tato řada je určena věkové skupině 25+, do které patřím. Jsem velice zvědavá, jak se mi osvědčí. V obou dvou je blahodárnou přísadou moruška a její olej.

Čisticí pěna a tonikum Radiant Touch jsou určeny k projasnění, osvěžení a očištění pleti, což v zimě, kdy chudák pleť trochu uvadá, určitě neuškodí :-) I tady je hlavní přísadou moruška.

Vše vám patřičně nafotím a podrobněji popíšu, jen co budu mít po ruce foťák a nějaké ty zkušenosti s výrobky.


Znáte tuto značku? Máte s ní zkušenosti? Zaujala vás?