pondělí 1. října 2012

"Umíte si objednávat nahoře?"

Původně jsem plánovala, že svůj první "opravdický" příspěvek zasvětím kosmetice, ovšem vypadá to, že mi to přece jen nevyjde...

O víkendu jsem se ze zájmu a zvědavosti zúčastnila minikurzu automatické kresby, který na zkoušku pořádala jedna moje kamarádka. Neviděly jsme se víc než deset let, přesto to bylo setkání prosté nervozity a jakýchkoli napjatých pocitů, což se mi moc líbilo. Byla velice příjemná a mluvila o velkých věcech malými slovy, aniž by zněla neuctivě. To se mi líbilo ještě víc, jelikož tohle je věc, kterou oceňuju a taky se o ni snažím. Tak  nějak jsme kreslily a povídaly a z ní najednou mezi řečí vypadlo: "A umíte si objednávat nahoře?"
Věděla jsem, co tím myslí, a ten způsob vyjádření mi přišel natolik milý, že jsem o něm musela napsat tento článek :-)

Nevím, jak jste na tom vy, zda věříte, že dokážete svými myšlenkami ovlivnit svůj život, ochránit se od špatného, splnit si všechna přání... A nebo jestli nejen věříte, ale i praktikujete? :-) Já jsem o této podivné teorii slyšela už před několika lety, totiž že to, co je v naší mysli, je také v našem životě. Přišlo mi to dost absurdní, když se mi o tom tehdy nějaká neznámá slečna jen tak rozpovídala ve vlaku. Nechala jsem to tedy uležet, asi tak rok. Ale pak nastala krize, bakalářka, státnice... a když je nejhůř, zkouší už člověk cokoli, že :-D Tak jsem si řekla, proč to tedy neotestovat? Ublížit mi to nemůže a možná mi to usnadní život! Po pravdě, nevím, jestli moje tehdejší pokusy měly nějaký vliv na to, jak to dopadlo (dobře ;-)). Každopádně jsem začala postupně víc a víc chápat, o co vlastně jde. Přidala se k tomu mladá, nenaplněná láska a hned bylo motivace ke zkoumání nových způsobů, jak zlepšit sebe i svůj život, na rozdávání :-) Pochopila jsem, že pokud budu přesvědčená, že si něco nezasloužím, tak to nikdy nedostanu. Pokud budu vědět, že to nevyjde a nemá to cenu, tak to skutečně nevyjde. Došlo mi, že veškerá moje selhání byla skutečně jen mou vlastní vinou, protože jsem si o ně v duchu vyloženě říkala. Začala jsem tedy na sobě pracovat. Nejtěžší bylo přesvědčit samu sebe, že si zasloužím všechno, po čem toužím. Připadalo mi to tak hrozně egoistické! Ale víte, ono není. Každý z nás si zaslouží vše, po čem touží. Každý z nás je jedinečná bytost, která má nevyčíslitelnou cenu a zaslouží si štěstí po celý svůj život. Tedy... pokud si na něm pracuje, jak jinak, nic přece není zadarmo :-) Ono totiž kolikrát pracovat sám na sobě ve své mysli je mnohem větší dřina než pracovat od svítání do západu slunce. No... možná že není... ale rozhodně se to mnohem víc vyplatí a vrátí zpátky!

No ale to jsem se nějak rozepsala, i když asi obšírný úvod byl nutný, zpět k objednávání shora! Pokud člověk vycvičí svou mysl, dokáže si přivolat cokoli. Lásku, štěstí, bohatství... cokoli. Bohužel jsme byli odmalička vychovávaní v tom, že takhle to nefunguje, že naše myšlenky a to, jak moc něco chceme, nám ani v  nejmenším nepomůžou to získat. To je docela smutné, protože je velice těžké se tohohle bloku a předsudku zbavit. Navíc, mohou argumentovat mnozí, já si pořád přeju peníze, tak proč je furt nemám? Pořád chci najít lásku, tak jaktože jsem sama? No, teorie už tu přece byla, ne? Co je v myšlenkách, to se materializuje v životě. A ono nestačí si například ty peníze přát. Pokud člověk neví, jak na to, tak si většinou peníze přeje ve stínu mnohem důraznější myšlenky a to, že ty peníze teď nemá. A co se stane, když pořád budeme přemýšlet na tím, že něco nemáme? Ano, nebudeme to mít dál. V tom je právě ten fígl a důvod, proč na světě nejsou jen samí šťastní a blahobytem oplývající lidé. Protože ono je těžké, když nemáme peníze, se od té myšlenky, že je nemáme, oprostit. Na to nesmíme vůbec myslet! Musíme vědět, že peníze jsou na cestě. Musíme vědět, že je v podstatě už máme, tudíž není vůbec potřeba se jakkoli zneklidňovat jejich nedostatkem. Pokud chceme získat určitého muže, nesmíme myslet na to, že to možná nevyjde a co když se mu nebudeme líbit a jestli má cenu se znova akorát zklamat. Musíme vědět, že za to stojíme, protože jsme přece osoby hodné lásky, jsme krásné a inteligentní a on je pro nás ten pravý, stejně jako my pro něj! Tak proč by to nemělo vyjít, že ano! Jak už jsem řekla, vytvořit si takové vzorce myšlení není úplně snadná věc. Pro někoho je to přirozenější, pro někoho méně. Já sama jsem se musela snad celá úplně přestavět, abych se zbavila omezujícího nízkého sebevědomí a dalších předsudků, které mi kazily do té doby život. Ale jsem velice šťastná, že jsem se do toho pustila.

No ale teď už se snad konečně dostanu k tomu objednávání :-D Totiž, zařídit si tohleto všechno, naše touhy a tak dále, to nemusíme dělat jen my sami. Můžeme poprosit o pomoc... někoho nahoře. Ať jsou to andělé, Bůh, vesmír... to je každého věc, od koho ví, že se mu dostane pomoci, tak jako tak se mu jí dostane, pokud o ni požádá. Já když žádám o pomoc, tak je to většinou v nějakých vypjatých chvílích, například chci vědět, co je s nějakým člověkem, o kterého se bojím. Nebo chci rozuzlit hádku, která mě vyčerpává a deptá. Nebo chci, aby se pomohlo člověku, kterého mám ráda a který nějakým způsobem trpí. Ale ono to jde i jinak. Mě by to asi nikdy nenapadlo, ale ta moje kamarádka, kvůli které to tu vlastně celé píšu, si objednává úplně klidně třeba oblečení. Nebo boty. Prostě si přesně představí, co chce mít na podzim ve skříni, objedná si to nahoře, no a netrvá to dlouho a všechno, co chtěla, se k ní dostane. Říkala, že na takovýchhle jednoduchých, materiálních věcech jí to funguje naprosto bezchybně. A navíc je to hmatatelný důkaz, že objednávání nahoře skutečně funguje. No není to pěkné? :-)

Tak teď nevím, jestli se mi podařilo zachytit základní myšlenku, kterou jsem chtěla sdělit :-D Chtěla jsem tímhle vším říct asi toto: Celý život si klademe do cesty překážky a snažíme se sami sebe přesvědčit, že přesně to, co doopravdy chceme, nemůžeme mít. A přitom prostě stačí o to poprosit, s vděkem to přijmout a užívat si toho plnými doušky.

Doufám, že jsem tuto "problematiku", která pro mě osobně je velice zajímavá a má nespočet využití a aplikací ve všech možných sférách života, aspoň trochu přiblížila i těm, kteří o ní ještě neslyšeli. Já myslím, že ji použije každý. Někdo zažívá uspokojení ze spojení s vyššími silami, někdo si prostě vyžádá ty pěkné botičky, po kterých už tak dlouho pokukuje :-) Tak jako tak, dá se o tom povídat ještě mnohem víc a já ráda budu, pokud vás to tedy nebude urážet...? :-) No ale příště už ta kosmetika!

Zakončila bych to jedním velice trefným rčením: To, co člověk moc moc moc chce, to dostane. To, co člověk moc moc moc nechce, taky dostane. Tak bacha na to :-)

5 komentářů:

  1. Opravdu skvělej článek! Musím říct, že jsi můj člověk. Mám asi stejnou kamarádku ;) Nahoře jsem si objednala už tolik věcí, ale když si člověk neumí představit, že se to vůbec může stát, tak se nikdy nic nestane :-D Člověk musí věřit, být přesvědčen o tom, že se to skutečně stane a taky to přání odevzdat nahoru a nepochybovat :)A bacha - hlavně formulovat přání zcela JASNĚ! Btw. to nejlepší, co jsem si takhle přitáhla byl můj přítel a vnitřní klid :) Chystám článek Knižní inspirace, ale už předem Ti můžu doporučit knížku Jak si správně přát od Pierre Franckh (na utřídění myšlenek a poznatků perfektní) :))

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to jsem moc ráda, že znám dalšího člověka, který je z podobného těsta :3 Však ono se to říká, ne? Buď opatrný, co si přeješ, jelikož bys to mohl dostat... Formulovat to jasně je důležitý :-D

    OdpovědětVymazat
  3. Přesně tak :-)) Kamarádka si třeba přála "jet na dovolenou" (myslela tím LETĚT s někým k moři) no a za týden ji nabízel příbuznej, že s nimi může JET autem do Chorvatska :) Tak tohle byla ještě sranda, ale můžou se stát horší věci...

    OdpovědětVymazat
  4. mít se rád, opravdově, neubližovat si, nechat věci plynout, nestresovat se, přát si to dobré. vyrovnat se s tim, kdo jsme a kam jdeme:-)
    děkuji za ttento článek:-)

    OdpovědětVymazat