pondělí 12. listopadu 2012

Zrcadlo, zrcadlo!

Dneska to bude jen taková koukanda aneb kompaktní zrcátka napříč eBayí :-)
Nedávno jsem si uvědomila, jak moc postrádám zrcátko do kapsy a do kabelky, a jak jsem tak brouzdala po internetu, napadlo mě, že je to docela dobrý dárek k Vánocům pro kamarádky a příbuzné ženy a dívky. Pokud taky zrcátko nemají, bude to něco užitečného, a pokud mají, tak se jim snad aspoň bude líbit, někam si ho schovají a budou vědět, že na ně myslím :-) 
Vybírala jsem a vybírala, aby pro každou to zrcátko něco znamenalo a něčím mi ji připomínalo...


Misha Collins vás zdraví!







 V e-shopu tohoto poctivého, čínského prodejce byl neskutečný výběr vrchních obrázků na otvíracích zrcátkách. Většina byla kýč, ale spoustu se mi jich i líbilo. Nakonec jsem vybrala draka pro svou fantasy kamarádku, která v nich má oblibu, fénixe pro sebe a překvapenou myšku s pampeliškou pro bratrovu přítelkyni :-)



Zrcátka pro frankofilní kamarádku a japanofilní kamarádku :-) Po pravdě to s kawaii cupcakem bych sama brala hned, hrozně se mi líbí :-D



Něco speciálního pro mou sestru! Jako dosud všechny je otvírací, ale mám pro ni a malé kapesní jednostranné na téma Supernatural (podobné mám v kapse i já), ale už několik týdnů jí ho zapomínám dát, jelikož se vždycky vidíme jenom hrozně krátce.



Na tomhle zrcátku mi trochu vadí, že červené kamínky působí mírně lacině. Nicméně je to pořádné, kovové zrcátko pro konzervativnější typy (rozhodně víc než ty předchozí :-D), zatím ho plánuju pro maminku přítele :-)



Tohle zrcátko jsem chtěla původně pro mamku, jenže se ukázalo, že je plastové. Je velice krásné, ale prostě mi přijde trochu jako z jarmarku tím, jak je lehounké, takže jako dárek pro ženu, která mi dala život, to prostě nestačí! Ale nepochybuju, že nějaká sestřenice z něho bude mít radost :-)



Tyhle sovičky jsem si taky rozmyslela, takže zatím nevím, co s nimi udělám, ale jsou moc roztomilé :-) A jsou až z Austrálie! Možná je nakonec dám té mamce, jejím symbolem je prý sova, i když nejsem si jistá, jestli by zrovna takovéhle ocenila... :-D




Chtěla jsem jen otvírací zrcátka, ale tohle bylo tak dokonale šarmantní, že jsem prostě neodolala! Do třetice nevím, co s ním, ale prostě jsem věděla, že ho musím mít! No, nakonec v tom stejně asi udělám ještě nějaké přesuny, protože některá zrcátka působí jinak než na obrázku, takže se hodí pro jiné osobnosti.





A jaké zrcátko máte v kabelce vy? Vybraly byste si z těchto? :-)

pátek 9. listopadu 2012

Maska "Ano!" a maska "Radši už ne..."

Než vypiluju zprávu o mých prvotních dojmech z kosmetiky Lumene, mám tu takové kratší tlachání o dvou pleťových maskách, které jsem tento týden vyzkoušela. Pravděpodobně je znáte, jsou z drogérií DM a Rossmann (mé návštěvy Prahy nezůstávají bez následků :-D), ale třeba jste je ještě nezkoušely... 
Omlouvám se za kvalitu fotek v tomto článku, použila jsem postarší rodinný fotoaparát a jeho makro stojí prostě za houby.

Ano! Montagne Jeunesse - Blemish Mud


Tato maska slibuje, že nás zbaví nedokonalostí v podobě zarudlých míst, zanesených a rozšířených pórů. Je to takové světle kávové bahníčko, které se napatlá na obličej a nechá zvrdnout, nic nového pod sluncem. Její vůně je celkem pronikavá, přišlo mi to jako něco mezi tea tree a peprmintem, prostě taková vůně, která vám vyčistí rovnou i nos :-D Doporučená frekvence použití je jednou týdně.
Obsahuje Aloe Vera, pupalku, nějaké speciální bahno, rozmarýn, extrakt z vrbové kůry, vilín. A určitě i další věci, ale ty na stránkách nepropagují :-D
Musím říct, že na mě udělala velice dobrý dojem. Sice vliv na pupínky to podle mě nemá, jenže na takové ty výtrysky všech pekel jednou za měsíc snad nepomáhá nic. Ovšem hned po prvním použití jsem zaznamenala viditelně čistší a také stažené póry, což mě nadchlo, protože ještě žádný přípravek, byť mnohem dražší, na mě tento vliv neměl.
Maska se mi moc líbí, kdyby byla ve větším balení, klidně bych ji koupila. Každopádně cena není tak hrozná, takže nemám důvod ji nekupovat zas a znova, dokud bude vykazovat příjemné účinky.
Tato značka mě hodně zaujala, vyrábějí veliké množství různých masek a rozhodně se budu snažit vyzkoušet i další.

Radši už ne... Balea - Peel-off maske


V podstatě jediné, co v češtině tato maska slibuje, je odstranění mrtvé kůže a vyčištění. Podle složení také usuzuji, že je určena k desinfekci pleti. Je bezbarvá a gelovitá, opět žádné překvapení, též se nechá plně zaschnout, a pak se sloupne. Když jsem ji začala nanášet, hned se na mě vyvalila neuvěřitelně alkoholová "vůně". Doporučené používání je až 3x týdně.
Obsahuje všemožné alkoholy, od denaturátu po bisabolol, dále vilín a další, méně zajímavé složky.
K jejímu dobru musím říct, že už jsem dlouho neměla gelovou slupovací masku, takže jsem zapomněla, jak dobře se sloupávají. Jako ano, bolí to víc než ty krémovější, ale zas se netrhá, dá se odstranit vcelku a není potřeba obličej moc dočišťovat. Taky... je to slupovací maska, takže ano, odumřelé buňky odstraní. Jenže. Kromě toho nepříjemného smradu mě po na nesení taky pálila docela dost pokožka, což se mi vůbec nelíbilo.
Cena je opět nízká, ale ani to mě nepřesvědčí k tomu, abych si ji ještě někdy koupila, naopak mi aspoň není líto, že hodlám balení po jednom použití vyhodit.





A co vy? Kupujete "masky v pytlíčku"? Které máte nejradši?

P.S. Pro zasmání přidávám svůj první pokus o "nail art" :-) Ty puntíčky byly náročnější, než jsem čekala :-D Ale je to takové pěkné a veselé, mně se to celkem líbí. Nemám ráda nail art jako takový, spíš jsem pro jednoduchou manikúru, takže do ničeho náročnějšího, než je toto, se pouštět nebudu. Docela se mi ale líbí, když jsou jeden nebo dva nehty udělané jinak, třeba s nějakým nadlakem, vyhoubičkovaným barevným přechodem nebo i s nějakým vzorečkem... Taky mě celkem lákají water marbles, ale zatím jsem si netroufla :-) Co vy a zdobení nehtů?


čtvrtek 8. listopadu 2012

Čím Avon překvapil

Dnes opět takový lehčí článek o dalším triumvirátu výrobků od Avonu. Tentokrát to nejsou nejoblíbenější, nýbrž ty, které jsou lepší, než jsem čekala.
Já od Avonu nic nečekám. Mám ho ráda, ale to neznamená, že ho považuju za zázračnou kosmetiku. Občas se ale stane, že překvapí! Samozřejmě občas také nepřekvapí či přímo zklame... no ale kvůli tomu nebudu namáhat klávesnici, že ano :-) Ráda bych vám tu trochu potlachala o třech produktech, od kterých jsem nic moc nečekala a překvapily mě. Vezmu to po řadě, jak jsem si je postupně kupovala...



Už ani nevím, co mě vedlo k tomu, abych si koupila pleťový krém s heřmánkem a vlčím mákem. Asi mě nalákalo, že je určen pro citlivou pleť a má ji uklidňovat. Je to normální, bílý krém, jeho vůně ani konzistence není nic, nad čím by se člověk pozastavil, i když vůně je tak trochu kytičková, ale opravdu jen decentně, není nepříjemná. Ovšem ani ne přírodní.
Když jsem si ho namazala na den, výsledek byl hrozný. Cítila jsem se ulepeně a upatlaně, nebylo to vůbec ideální. Ale nebyla jsem ani moc překvapená. Rozhodla jsem se tedy, že ho budu používat na noc. To už bylo lepší, obličej pěkně promaže, i když nevím, jestli nějak vyživí. Každopádně jsem si všimla, že ráno mám vždy zaschlé a vyhojené pupínky, kterých jsem si předchozí večer všimla a měla z nich depku. Tím mě tedy překvapil! Vypadá to, že v tom nějaké přírodní složky z heřmánku a vlčího máku, které mají mít antiseptické a hojivé účinky, opravdu jsou!
Momentálně ho používám jako cestovní noční krém.



Jako další mě mile překvapil pleťový krém s citrónovou travou a okurkou. Koupila jsem si ho, protože je v praktické menší tubičce, což se mi líbí při cestování. Jo a navíc byl ve výprodeji, takže... :-D Čekala jsem, že to bude nějaká indulóna, která mi zamastí obličej, no něco jako ten heřmánkový krém.
První, co mě mile překvapilo, byl obal. Do té nádherné světle zelené jsem se prostě zamilovala, zbožňuju ji! I vůně je moc příjemná, taková velice svěží, odpovídá barvě na obalu. Jinak je to celkem obyčejný, bílý krém.
Další, co mě překvapilo, je fakt, že je krém krásně lehký. Nemám nijak mastný pocit, ale zároveň se ani po čase pokožka nevysuší. Ani při dlouhodobějším používání se nedostaví nemilé příznaky, například zacpané póry a podobně. Po pravdě... nečekala jsem to a příjemně mě i tento prostý fakt překvapil.
Mám ho jako cestovní denní krém.



Zatím poslední velké překvapení byl pro mě třpytivý lesk na rty, koupila jsem si odstín Apple Cinnamon. Já nemám vůbec ráda lesky na rty. Připadají mi jako lepivé a úplně zbytečné. Jenže tenhle měl tak krásnou barvu, která mě na první pohled zaujala, že jsem nemohla odolat! Samozřejmě jsem si počkala, než bude v akci, za koho mě proboha máte?! :-D
Nejprve mě zděsilo balení s třpytivým páskem, já si v závalu nadšení nad odstínem jaksi nevšimla, že je třpytivý. Díky tomu pásku vypadal hrozně lacině, tak jsem si říkala, no potěš koště. Nic zvláštního na něm nebylo, i aplikátor je tak tuctový, jak jen to jde. Navíc lesk na něm nabraný vypadá velmi hustě. Ovšem jakmile jsem si ho nanesla na rty, čekalo mě překvapení! Za prvé, ty třpytky nevypadaly vůbec blbě a navíc jsem je na rtech necítila. Za druhé, lesk v podstatě vůbec nelepil. A za třetí lesk podivně nesmrdí, což je u levnějších tak časté a nemůžu to vystát. Nemá vlastně žádnou vůni. Nevěřila jsem, že je něco takového možné u lesku, který mě stál 60 korun. Ale bylo to tak. Jsem tedy z tohoto lesku na rty velice mile překvapená, určitě ho budu nosit!
Patří se ještě dodat, že toho moc nevydrží, ale co už. Stejně nemám ráda věci, které drží na puse i po jídle a pití, jelikož mi připadají podezřelé. Navíc kdyby držel celý den jak přibitý, v životě bych se ho nezbavila, protože by jeho vypotřebování trvalo hrozně dlouho, takže pro mě je to vlastně plus! :-D

No, jak vidíte, ač mám Avon velice ráda, v podstatě o každém z jejich výrobků upřímně předpokládám, že je to šmejd. Sama tento přístup nechápu, nicméně jsem potom spokojená, když zjistím, že to, co jsem si koupila, šmejd není :-)

A co vy? Spokojíte se s málem? Překvapil vás někdy výrobek, ke kterému jste byly spíš skeptické?

středa 7. listopadu 2012

Dvě ošklivá káčátka

Ach jo. Mám napsáno hned několik článků, ale bez fotek to není ono. A foťák nemám. Takže musím spoléhat na to, že si ho taťka přes den nikam neodnese. A pokud odnese, tak můžu fotit až večer, a to je na pytel. Takové problémy!
Čím fotíte vy?

Dnes jsem vám chtěla potlachat něco o krémech na ruce. V chladném období začnou být moje ruce proklatě náročné, běžné avoňácké krémy za 39 korun jim nejsou dost dobré, proto jsem se začala poohlížet po něčem na zimu. Navíc nejde jen o promazání, jde i o ochranu. V mém pracovním prostředí je spousta bordelu a nebezpečných, ostrých věcí a moje ručičky trpí a jsou ničeny! Taky proto potřebuju krém, který je nenechá popraskat ani prožrat od prachu a rzi.




První z krémů, o kterém chci mluvit, je regenerační krém na ruce od Eucerinu.
Jeho obal je velice neutrální, takový dost nemocniční, no asi bych si ho nekoupila. Dostala jsem ho ale jako dárek k nákupu v eshopu, takže jsem si řekla, proč ho nezkusit? A bylo to moc dobré rozhodnutí, jelikož je výtečný.
Je bílý. Jeho vůně je... prostě voňavá, jako u dalšího tisíce jiných krémů na ruce. Rozhodně není nijak silně parfémovaný, ale z rukou ho přece jen cítíte. Konzistencí se také neliší, není nijak zvlášť hustý, dobře se rozmazává.
Pokud hledáte něco pro náročnou pokožku, tenhle krém bych vám doporučila. Ruce pěkně promaže, myslím, že je i hojivý na drobné prasklinky v kůži, které vznikají vysycháním. Navíc docela dlouho vydrží, zároveň se ale rychle vsákne do kůže a ruce nejsou nesněsitelně dlouho mastné, jako tomu u mnoha výživných krémů je. Mytí rukou ho neodradí, tedy, spíš opláchnutí. Samozřejmě když si poctivě namydlíte a umyjete ruce, tak půjde taky dolů.
Nevím, jak je to s dostupností. Já ho mám z eshopu a vím, že u nás v lékárně Eucerin nevedou, víc vám k tomu bohužel neřeknu, snad jen že by měl stát kolem 140 korun.
Jsem s ním spokojená, nosím ho v kabelce a jsem ráda, že ho mám.


Druhý krém je také regenerační, tentokrát od Garnieru.
Celkově obaly tělových přípravků od Garnieru mi přijdou děsné, výjimkou není ani tento, který se mi neuvěřitelně nelíbí. V drogérii, kde jsem nutně sháněla krém na ruce do práce, ale nic jiného nebylo, takže jsem se zapřela a koupila ho. Tedy, měli tam klasické idulónistické krémy, ale ty nemám ráda, to už radši nevhodně rudý Garnier.
Je lehce růžový, což mé srdce vůči němu trochu rozehřálo. Z tuby se vymačkává poněkud větším otvorem, než je obyčejně zvykem, takže žádné nedomrlé žížaličky jako u ostatních krémů. Jeho vůně není ničím výjimečná, pouze když ho rozmazávám, tak z něho cítím mrkev, nemůžu si pomoct. Ale to potom zase vymizí.
Ohledně účinků je na tom podobně jako Eucerin. Také se nesmyje pod první kapkou vody, ruce ochrání a promaže, zároveň je ale nezanechá na dlouhou dobu mastné, což by mi překáželo. Jen mi rychleji začnou vysychat konečky prstů, ale to může být tím, že ho používám v práci, kde je opravdu pro holé ruce drsné prostředí.
Mezi jeho plusy zase patří dobrá dostupnost. Když ho měli v té pofidérní drogérii naproti, tak ho musejí mít snad všude. Jeho cena je, myslím, kolem 70 korun. U nás byl podle mě dražší, ale cenovku jsem na něm nenašla a má hlava je děravá, co se cen týče...

Ani jeden z těchto krémů bych si za normálních okolností nekoupila, protože jsem na pěkné obaly. Barvičky a ovocíčko, to je to, co mě láká! Takovéhle bezpohlavní, nezajímavé obaly přejdu bez povšimnutí. Ovšem stalo se, co se mělo stát, a já na zimu skončila se dvěma nepěknými krémy, se kterými jsem ale velmi spokojená.

sobota 3. listopadu 2012

Říjnové empties

Tak tu po měsíci zase mám svoje oblíbené prázdné lahvičky, už jsem se na to těšila! :-D Opět toho není moc, protože spotřebu nemám velkou, ale to je dobře, aspoň jsem ekonomicky a ekologicky výhodná!





Gelový krém od Avonu jsem tu už představovala, už jsem říkala, že ho mám ráda, takže asi nikoho nepřekvapí, že mám další balení už v koupelně :-) I na zimu mi stačí, ale je to nejspíš tím, že se starám o hydrataci i jinými přípravky. Modrou skleněnou pixličku jsem se rozhodla si nechat, v poslední době mě totiž láká výroba nějakých domácích kosmetických produktů a každá dózička se hodí.

Pleťovou vodu od Dermacolu už jsem taky řádně okecala :-) Dál už ji nekupuju, ale rozhodně s láskou vzpomínám!

Tělové mléko Nivea bylo příjemné a hlavně překáželo v koupelně, takže bylo třeba ho vyčerpat :-D Značku Nivea jako takovou nemám ráda, moje averze plyne z nějaké nepodmíněné nenávisti k Nivea krémům v plechových, tmavomodrých krabičkách. Takže moje první volba při koupi přípravku na tělo to rozhodně není, nicméně nemám co vytknout, bylo fajn.

Krém na nohy od Avonu měl mít prý účinky deodorantu, nicméně jsem nic takového nezaznamenala. Pravda, mně v podstatě nikdy nohy nesmrdí, ale čekala jsem, že budu cítit aspoň nějakou svěžest... No, nestalo se. Je to prostě normální krém na nohy, ničím nevyniká.

Krém na ruce s mlékem a medem od Avonu mě naočkoval svou krásnou vůní, do které jsem se hned zamilovala! Takže už mám doma ten samý krém, navíc používám i tělový sprej s touto vůní. Ovšem na zimu krém málo hydratuje, takže ho nechávám zatím odpočívat v šuplíku.

Šampón od Avonu, zas s nějakými kytičkami, je šampón pro nenáročné vlasy, stejně jako zatím všechny Naturals, co jsem měla. Mně to na umytí stačí, potom si dám nějaký vyživující kondicionér a vlasy i já jsme spokojení.

A nakonec podkladový lak od jakési značky při drogérii Teta - není spotřebovaný, ale opravdu pro něj nemám využití, takže mu řeknu pápá. Stál necelých 40 korun, takže jsem to čekala a ani mě to moc nemrzí. Při nanesení dělal na nehtu takové podivné mapy a když jsem na něj dala barevný lak, už za jeden den se mi z nehtu loupal jako nálepka. Takže asi to mé nehty ochránilo, neničil je zlý lak, ale moc se mi nelíbí ta metoda :-D


Tak to zase byla trochu taková avoňácká šou, ale mně to na tyhle základní spotřební věci stačí :-)

pátek 2. listopadu 2012

Dušičky

Mám ráda podzim. Sice je mi každý rok kosa, je brzo tma, moje kůže trpí dehydratací a já trpím záněty močového měchýře, ale stejně mě podzim zas a znovu dojímá a to na něm mám neskutečně ráda. Všechna příroda se ukládá ke spánku, odumírá. Ale odumírá velice pokorně a s důstojností, protože na jaře se zase všechno obnoví, narodí se nová příroda ze kořenů a pozůstatků té loňské a všechno bude zase krásné, dokud nenastane opět podzim a nebude čas odejít. I zvířata, když pocítí, je se blíží jejich čas, pokorně a tiše čekají na svůj odchod ze života.

Přála bych si, aby bylo více lidí, kteří dokážou odejít stejně pokorně. Smrt není něco, s čím je potřeba za každou cenu bojovat. Ale v dnešní době, když člověk pocítí, že už ho stáří dohání, automaticky se předá do rukou lékařů. Je normální, že člověk bere čím dál víc prášků, tráví svůj čas v nemocnici a snaží se co nejvíc prodloužit svůj život, jako by ani neměl jinou možnost. Moje babička byla hrozně aktivní žena a právě tím, že přecházela chřipku a dělala věnečky na dušičky, což milovala, si uhnala infarkt, který bohužel nerozpoznala včas a způsobila si veliké poškození srdce. Od té doby její život byl jen o tom, že brala prášky, běhala po doktorech... a to bylo vlastně vše. Neměla už zájem dál něco dělat, něco se dozvídat, žila pouze v kolotoči, který ji udržoval naživu... Bylo mi jí strašně, strašně líto. Když umřela v nemocnici, nikdo se ani neobtěžoval dát nám hned vědět.

Prála bych si, aby bylo víc lidí, kteří nechají své blízké odejít s důstojností. Mnohdy to totiž není ani tak přání samotného starého člověka, jako spíš jeho blízkých, kteří ho neustále tlačí do léčebných zákroků a nedají mu pokoj, dokud není úplně bezmocný, mnohdy pod náporem prášků ani pořádně neví, kdo je, a jeho tělo není už bolestí a stářím tak poničené, že ani přes všechny zásahy lékařů dál nevydrží. Když umřel můj dědeček, chlap, co řečnil na jeho pohřbu, říkal, že je to velká tragédie. Měla jsem chuť mu jednu vrazit. Když zemře člověk, který kvůli zákalu nevidí, kvůli nekróze z cukrovky mu museli uříznou prsty na nohou a ruku, který kvůli lékům nemá už jasno v hlavě, který měl několik infarktů a sám ani nesejde ze schodů, ani se neumyje a nenají v důstojnosti, tomu říká tragédie?

Smrt stářím není tragédie. Dovedu si představit, že až budu stará a nemocná, už toho budu mít taky plné zuby. Nebojím se smrti a myslím si, že to, jak se v naší společnosti strach ze smrti pěstuje, není zdravé.

Můj nejsmutnější zážitek se smrtí, který mě dokáže rozbrečet ještě dnes, po několika letech, byl, když nám zemřela koťátka. Byl to první vrh naší kočky a prostě to nevyšlo. Po jednom měsíci, kdy se zdálo vše v pořádku, najednou tři ze čtyř koťátek postupně zemřely. To je věc, ze které je mi smutno. Když zemře nevinná dušička, která měla celý život před sebou, která se snažila hrát si a žít, ale nebylo jí to dopřáno.

Dnes si vzpomínám na moje obě babičky a jednoho dědu, na to, že bez nich bych tady nebyla já ani nikdo z celé naší rodiny, která je skvělá (na pár výjimek, ale tak...), myslím na všechny pěkné chvíle, které jsem díky nim v dětství zažila. Vzpomínám na všechna zvířátka, která jsme měli a která nás opustila, a kolik radosti nám přinesla. Vzpomínám na koťátka, ale taky na to, že jedno z nich snad zázrakem přežilo, moje milovaná Pipinka X33 Myslím na všechny, co mám ráda, a jsem vděčná, že na ně dneska nevzpomínám.

Včera jsme byli na hřbitově zapálit svíčky, už byla tma, a bylo to to nejkrásnější na Dušičkách. Všude hořely svíčky, nádherně to zářilo do té podzimní, chladné noci. Plamínky myšlenek ze srdcí lidí, kteří nezapomínají :-)


čtvrtek 1. listopadu 2012

11 - můj první tag!

Tagy, to je nedílná součást internetu, snad na všech stránkách nějaké jsou, ať se týkají hudby, obrázků, psaní, hraní... Kdo je nedělá, jako by nebyl! :-D Ne, samozřejmě si dělám legraci, někoho to asi nebaví, ale mě ano a to velice, proto děkuji moc Lucy, která mě označila v tagu 11 věcí (či jak se to jmenuje) :-) Nebudu to dál zdržovat, jdu na to.

Nejdřív pravidla:


1) řekni o sobě 11 zajímavostí
2) zodpověz 11 otázek od blogerky, která tě nominovala
3) vymysli 11 otázek pro blogerky, které nominuješ ty
4) vyber 11 blogerek pro nominaci a informuj je o ní
5) neoznačuj tu, která označila tebe

A teď se vás pokusím neunudit egoistickým pindáním sama o sobě :-)


ad 1)

1. Jediná žena, která kdy byla mým vzorem snad ve všem všudy, je Dana Scully. Ano, je fiktivní... ale je moje :-D (Jestli to někdo, nedej Bože, nevíte, tak to je agentka z Akt X :-))

Má láska X33

2. Mám ráda zvířata, která se jiným lidem nelíbí. Naprosto rozkošnými shledávám hlavně šneky, slimáky, medůzy, chobotnice a další především vodní havěť.

Awww, kdo vy takovou nechtěl domů? X333

3. Líbí se mi manga a anime, především žánry s krásnými bishouneny (kreslenými mladíky).

Tohohle sice zrovna neznám, ale základní myšlenku vystihuje dobře :-D

4. Ráda hraju textové RPG na různých fórech, dokonce jsem jedno víc než dva roky vedla. Bohužel jsem musela z časových důvodů nedávno přestat, což mě mrzí, ale myslím, že na to snad budou hráči vzpomínat v dobrém :-)

5. Ve svých snech jsem se naučila létat. Začalo to tím, že jsem se vznášela jen tak nad zemí bez kontroly, postupně jsem se lepšila a lepšila, trénovala jsem a teď už ve snech můžu létat stejně přirozeně jako chodit nebo běhat. Proto mě nikdy nic a nikdo nedohoní! Nevím, co to znamená, ale moc se mi to líbí :-)

6. Mám velice špatný zrak. Dobře, ne zas až tak velice, ale docela dost. Mám to nejspíše dáno geneticky, moje mamka byla za svobodna Těsnohlídková... :-D Ale i tak jsem nejhůř vidící člen rodiny.

7. Nikdy jsem nečetla ani neviděla Twilight a Hunger games, neřadím se ani k fanouškům ani k haterům. Ale pokud bych si měla vybrat, radši se zařadím k fanouškům, protože hatery nemám ráda. Nejraději jsem však neutrální, vzhledem k tomu, že o tom nevím ani ň.

8. Nemám ráda zkratky. Radši řeknu dvakrát delší slovo nebo slovní spojení, než abych vypustila z pusy něco jako "fleška", "empétrojka", "micelárka"... Nevadí mi, když to někdo říká, ale mně samotné se to neskutečně příčí, používám je velice málo a výjimek je taky minimum. Platí to i pro komunikaci na internetu, jakže něco jako "jj" jste si teď právě ode mě přečetli poprvé a naposledy :-D

9. Miluju zpěv, sólový i sborový, aktivně i pasivně. Mám hodně hudebních zážitků z vystoupení se sborem, na které nikdy nezapomenu, protože byly nádherné. Považuju se za velice obstojnou zpěvačku... Samochvála smrdí, ale dopřejte mi to, aspoň u té jedné věci, která mi v životě jde :-D

10. Ráda jím hůlkama a celkově mám blízko ke kuchyni, která se jí hůlkama.

11. Číslo 11 bylo nedávno hlavním číslem mého života, viděla jsem ho úplně všude a bylo mi jasné, že to něco znamená. Myslím, že je to číslo nového počátku.


ad 2) Tak copak si to pro mě Lucy připravila? :-)

1. Jaké je vaše vysněné povolání?
Spisovatelka! Toho se hodlám držet. Pokud jde o zaměstnání, které mě fascinuje, ale pokoušet se o něj nebudu, tak to je barová zpěvačka :3 A do třetice zaměstnání, které je neuskutečnitelné... technik na vesmírné lodi jako ve Star Treku X33

2. Který kosmetický produkt si už nikdy nekoupíte?
No, je jich hodně :-D Ale pokud bych měla být všeobecná, tak nevím, protože žádná značka ani typ produktu mě zatím vyloženě neodradily. Ale už si asi nikdy nekoupím žádné mazání na tělo s parabeny, protože nechci pokoušet štěstí, přestože je to možná nesmysl.

3. Věříte v něco?
Ano :-D Ale to asi není ta odpověď, ve kterou Lucy doufá, že? Asi chce slyšet i v co :-D Nevím, jestli to je myšleno v něco jako například v nějakou vyšší sílu nebo na něco, jako například na duchy... tak to zahrnu tak nějak všechno :-) Věřím v anděly, v elfíky, v jednorožce, v mimozemšťany, duchy, reinkarnaci, karmu, osud, věřím, že lidská myšlenka je ta nejmocnější síla, díky které můžeme uvést celý vesmír do pohybu a dokázat naprosto cokoli. Věřím v něco, co by možná někdo nazval Bohem, ale já sama to nenazývám nijak, protože je to spíše pocit než nějaké slovo nebo konkrétní představa.


4. Kdybyste měly neomezené možnosti a prostředky, jaký kosmetický produkt byste si určitě pořídily?
Nemám dojem, že si nějakou kosmetiku nepořizuji z nedostatku financí. Kdybych měla neomezené prostředky, spíš bych nakupovala oblečení :-D

5. Váš oblíbený parfém?
Parfémy moc často nepoužívám, ale nejoblíbenějším by se dal nazvat L od Gwen Stefani a to proto, že je nadepsaný stejným fontem, jaký používá pro své účely detektiv L z mangy a anime Death Note. Ano... to je taky ten důvod, proč ho mám :-D Ale nechápejte to špatně, ta vůně se mi kupodivu líbí... :-D

6. Jaký druh vánočního cukroví patří mezi vaše nejoblíbenější?
Asi jsem divná, ale já nemám moc ráda vánoční cukroví :-D Je to proto, že mám ráda ovoce, ale u nás je vánoční cukroví hlavně o čokoládě, které mám už po pěti minutách až do konce svátků plné zuby. A ty druhy, kde není čokoláda, mě stejně moc neberou... Mám ráda vánočku, počítá se to?

7. Jaké chlapecké a holčičí jméno se vám líbí nejvíce?
Jaká to ďábelská otázka! Mně se líbí všechna jména :-D Ale kdybych si měla vybrat, tak asi (předpokládám, že se myslí česká) Kryštof nebo Jonáš pro kluky a pro dívku se mi líbí jméno Slaměnka a nezajímá mě, že takové u nás není :-D 

8. Jaká kniha vás v poslední době zaujala a proč?
Teď asi opět zapůsobím jako "pánbíčkář", ale v poslední době mě zaujala Bible. Nedokážu se považovat za plnohodnotného člověka, dokud ji nepřečtu, ať už mám na události v ní popisované názor jakýkoli. Myslím, že je to prostě věc všeobecného vzdělání. A protože jsem v poslední době cítila, že už jsem připravená se s touhle četbou poprat, začala jsem ji číst. Ale rozhodně jsem nečekala, že mě to bude bavit a bude mě zajímat, jak to bylo dál... a přesně to se stalo :-)

9. Jaká je vaše vysněná svatba?
No... já vím, že to možná není normální, ale já nevím, mně je to snad i tak nějak jedno, dokonce by mě vůbec nezabilo, kdyby žádná nebyla :-D Ale protože se tomu nejspíš nevyhnu, přece jen mám nějaké základní představy. Ani ne tak o tom, jaká by měla být, jako spíš jaká by být neměla. Nechci svatbu, kdy autem přijedu na radnici, starostka mě oddá, pojedu do oblíbené hospody na hostinu, strýcové se opijou a budou hulákat, budou se hrát hity od Lucie, nastoupí bavič, který předvádí humorné číslo v masce Václava Klause, a nakonec zazpívá a zatancuje travestishow. Takovouhle svatbu měla jedna moje známá a mě z toho vstávají vlasy hrůzou na hlavě!!! Ne. Já na svou svatbu přijedu v kočáře s koňmi, jelikož... prostě... auta jsou nechutná! A budu se vdávat někde na zámku, mimo město, abych si vůbec uvědomila, že se děje něco neobyčejného a že to není jen další den v životě našeho maloměsta. Možná by vůbec nejlepší bylo vdát se někde v lese pod dubem... o tom budu rozhodně uvažovat.

10. Kdybyste si mohly vybrat, ve které zemi byste se narodily?
No, nejspíš v ČR, protože jsem si to očividně vybrala, když došlo na lámání chleba :-D Ale pokud bych mohla vybrat, kde bych teď, se svými znalostmi a zájmy, chtěla žít svůj alternativní život, rozhodně by to byla Anglie. Mám k ní prostě blízko, ve všech možných směrech. Pokud by to nebyla Anglie, tak nějaký zapadlý ostrov, kde bych žila v domorodém kmeni, o kterém by nikdo nevěděl, do ničeho se nám nemontoval a nechal nás žít v souladu a mořem a přírodou.

11. Co si myslíte o tom, že 21. 12. má nastat konec světa, popř. má dojít k jistému přerodu energií?
Osobně si myslím, že se nestane nic. Takovýchto "konců světa" už bylo, že se to snad ani nedá spočítat, jenže tenhle je nejvíc zmedializovaný díky pochybným osobám typu Erich von Däniken (správě, nemám ho ráda). Dokonce jsem četla, že datum uvedené Aztéky nebo kdo že to ten kalendář napsal, vypršelo už v létě, protože oni neměli přestupné roky. Zkrátka a dobře si s tím hlavu nedělám. Jestli skončí svět, notak skončí. Pokud by to byla nějaká přírodní katastrofa, která by zanechala naši planetu v dezolátním stavu, doufám, že to nepřežiju. Nechtěla bych tu být v pustině. Pokud to bude přerod energií, tak to podle mě už začalo a postupuje to tak pomalu, že si toho rozhodně 21. 12. nijak zásadně nevšimneme.


Ad 3) Uff, zapojit fantazii bude po tom všem náročné :-D

1. Každý má typ kosmetického výrobku, kterého se nemůže nabažit. Jaký je ten váš?
2. Jaké se vám nejčastěji zdají sny?
3. Máte radši kočky nebo psy?
4. Máte na něco alergii?
5. Stalo se vám někdy, že jste u filmu nebo u knížky či seriálu plakaly? Nemyslím zaslzely, myslím opravdu brečely tak, že vám tekly proudy slz, které jste nemohly zastavit, a ještě jste se z toho pár dní vzpamatovávaly.
6. Tři věci, které nemůžete nejvíc vystát?
7. Jaká je vaše nejoblíbenější pohádka?
8. Co vám dokáže zaručeně vždy zvednout náladu?
9. Jaký je váš postoj ohledně testování kosmetiky na zvířatech?
10. Který je podle vás nejvíc podceněný článek na vašem blogu (neměl tolik ohlasu, kolik by si podle vás zasloužil)?
11. Máte nějaké oblíbené přísloví, výrok, moudro, motto?


A teď nominace! Opravdu nebudu procházet kdo koho kde tagnul, to po mně nemůžete chtít! Prostě kdo to ještě nedělal, ten to má, a pokud už je nominovaný, notak si aspoň může vybrat, které z 22 otázek se mu líbí nejvíc :-D Samozřejmě nikoho nenutím, tag má sloužit zábavě, není to povinnost, to snad všichni chápeme. Takže, ráda si přečtu tento tag od:


Jsem si jistá, že někdo z nich už tagnutý je... ale co už :-)

Tak, kdo se dočetl až sem, ten má můj obdiv a dík! A pokud jsem vás neoznačila, tak jsem si asi myslela, že to udělal někdo jiný, ale pokud ne, určitě se taky zapojte! Ráda si to přečtu :-)