Pět dní v divočině!

Jak jste možná zaregistrovali, pracuji v železářství jako prodavačka, nicméně to není mé vysněné povolání. Co je moje vysněné povolání, to nechme teď stranou, a věnujme se povolání, na které jsem studovala - lékařská fyzika. Zobrazovací přístroje v medicíně, to je to, co mě zajímá a láká, ovšem aby to nebylo tak jednoduché, tak se ukázalo, že obor, který jsem studovala, mě podle zákona nekvalifikoval k tomu, k čemu byl určený. A tím se dostávám k tomu, o co tady vlastně jde - dva roky poté byl konečně otevřen akreditovaný kvalifikační kurz, který když absolvuji, budu moci dělat to, čemu jsem věnovala své několikaleté studium, juch!

První modul kurzu začíná už v pondělí příští týden, končí v pátek a koná se v Praze. Dobře, tak jsem trochu přeháněla, Praha přece není žádná divočina... tedy... jak pro koho, pro mě osobně docela jo :-D

Kromě myšlenek na to, jak se mé peněžence pravděpodobně odlehčí, a také na to, jak se znovu shledám se smými oblíbenými učebnicemi (tentokrát fyziky), se také zabývám otázkou, co si vzít s sebou za kosmetiku? Jistě, bude to v hotelu, takže žádné bojové podmínky, ale přece jen, budu mít s sebou oblečení, knížky, notebook, nechce se mi táhnout celá moje kosmetická výbava! A není to určitě ani potřeba. Proto jsem se rozhodla si utřídit myšlenky a zároveň napsat článek o tom, jakou kosmetiku používám, když jsem mimo domov.

Pro úplný základ, vyčištění pleti ráno i večer, nemám bohužel žádnou menší micelární vodu, takže beru své věrné ubrousky Bourjois. Ovšem budu v Praze, takže počítám s tím, že si odtamtud nějakou vyhovující vodičku určitě přivezu :-)

Čistící gel v malém taky nemám, to mi ale nevadí, protože si vystačím s oblíbeným peelingem s granátovým jablkem od Avonu.

Pro namazání mám denní krém s okurkou a citronovou trávou. Nikdy jsem ho nepoužívala déle než jeden či dva dny v kuse, takže jsem zvědavá, jestli přestojí tuto zkoušku. Noční krém bohužel v cestovní verzi nemám a klasický mi taky došel, takže si zabalím krém s heřmánkem a vlčím mákem, což je můj krém na noc pro případy nouze. Není sice určený na noc, aspoň myslím, ale mě takto vyhovuje, protože pleť docela slušně hojí, pokud se nanese ve vydatné vrstvě. Oba krémy jsou též od Avonu. Pore Refiner od Biodermy už se taky stal mým oblíbencem a není ani moc velký, takže nesmí chybět. Na oční okolí potom gelový oční krém s granátovým jablkem od Avonu.

Moji pomocníci proti nevítaným návštěvníkům ze světa humusu jsou Cutis Help konopný krém a gel s kyselinou salicylovou od Avonu. Pokud to podchytím ve fázi raného vývoje, pomůže gel, ovšem na už vyvinuté jedince je krátký, na ně naháním konopí.

Na mazáníčko si vezmu to, co zrovna je... Už je trapné, že je vše od Avonu, ale když má paní v galanterii na takovéhle běžné výrobky stálou cenu 39,-, proč hledat jinde, že :-D

Co se týče krášlení, moje cestovní verze se příliš neliší od verze domácí. Na make-up dlabu, nějak pro něj nemám v poslední době využití. Korektor si vezmu "sociální" (Gabriella Salvete) a budu se silou vůle bránit nákupu nějakého kvalitního, protože ho mám už na cestě poštou. Tužku na obočí si vezmu tu jedinou, co mám (Avon). Řasenku zabalím vyzkoušenou od Max Factoru. Už ji mám nějakou dobu a už v ní moc nezbývá, takže se od ní tolik ve spěchu neupatlám a ani nehrozí, že by se mi vylila, až ji vystresovaně upustím na zem, takže ideální volba! Stíny bych si ráda vzala ELF, protože jsou malé a skladné, jenže nemám kapesní zrcátko, takže to nakonec vyhrajou mé oblíbené Pink Sands od Avonu, které mi poslouží i když bude nouze o zrcadlo (což asi nebude, ale člověk prostě musí počítat se vším!). Přidám k tomu ještě mou podzimní Clinique chubby stick a mini tvářenku od Miss Sporty (kterou jsem ještě nezkoušela a možná se k tomu ani neodhodlám během tohoto "výletu", ale třeba se budu cítit odvážně a nebo se budu nudit) a je hotovo.

Samozřejmě se neobejdu bez pár dalších nutností, jako je štěteček, hřebínek na řasy, hřebínek na háro, vlhčené ubrousky na ruce i další partie, manikúra, vůničky a balzámy na suchou kůži. Myslím, že si vezmu i olejovou kůru na nehty a nehtovou kůžičku od Gabrielly Salvete, kterou jsem si včera pořídila a ráda bych ji vyzkoušela.

Tak, tolik ke kosmetice týdne, který mě čeká :-) Už se moc těším, že se konečně budu zase chvíli učit, že uspokojím všechny své choutky v pražských obchodech a restauracích, že se podívám zase po letech na nějaká krásná místa, že se na nich ztratím a upřímně i na to, že tam s trochou štěstí nebude wifi a já budu mít svatý klid od všeho a všech, budu si moc pletat tašku s kočkou a koukat se nerušeně na Supernatural po večerech!

Ach... bude to krásné.

Ale víte co? Stejně je to pořádná hromada krámů. Měla bych si prostě vzít krém a řasenku a nevymýšlet si, protože takhle se mi to do batohu nejspíš nevejde :-D

Moje laky na nehty

Musí to bét, Maryšo???
Ano musí!
Vždycky jsem si přála stvořit tento článek, se všemi svými barevnými, smrdícími kamarády X33 Takže je to tady, snad to přetrpíte :-)

Svoje laky jsem nikdy nepočítala, ale v posledních měsících se moje sbírka celkem rozrostla. Nejsem fanatik, který musí mít každou novinku, spíš naopak - prostě beru, co zrovna mají. Taky je mi líto utrácet za kvalitnější laky, i když jsou krásné, protože při mé práci (prodávám v železářství) je životnost laku na rukou tak krátká, že to prostě nestojí za to. Na druhou stranu aspoň můžu barvy často střídat, což se mi líbí. Jsem asi trochu divná, ale hrozně ráda si rovnám laky podle barev, když se nudím... :-D Tady jsou mé láčky podle značky :-)

Avon

Cherry Jubilee, Lemon Sugar, Decadence, Apricot Mystery. Tady barvy souhlasí se skutečností, nejradši mám rozhodně fialovou, i když červená je taky moc krásná.

Modern Mauve, Rose Amour. Fialková s shimmerem je celkem rozpoznatelná, ale proč Rose Amour vypadá tak zlatě, to nechápu. Ve skutečnosti to je taková růžovo-červená. Vypadá dost jinak, než jsem čekala, takže mám trochu rozporuplné pocity, nicméně ještě jsem ji nezkoušela na nehtech, třeba překvapí :-)

ELF

Cranberry, Champagne. Brusinka se moc povedla, krásná barva, šampaň ale vůbec. Pod barvou "champagne" si teda opravdu nepředstavuju takovouhle oranžovou... No, to má člověk z toho, že objednává na internetu :-D

Flormar

Tady se tedy barvy, kromě té prostřední, nějak moc zachytit nepodařilo. Laky nemají bohužel jména, tak se místo toho pokusím nějak popsat, jak ve skutečnosti vypadají: kouřová malinová, růžovo-modro-fialkový shimmer s malými třpytkami (moje sestra říká, že jí to připomíná Kapitána Ameriku... nechápu čím, ale taky to je přirovnání :-D), modro-fialová s třpytečkami, která má dost metalický vzhled, což se mi nesmírně líbí, červeno-zlatý shimmer s třpytkami, levandulová.

Classics

Tohle jsou starší kousky, dneska už růžovou prakticky vůbec nekupuju. Ovšem bílou, růžovou s třpytkami a passion růžovou člověk snad nikdy neurazí :-)

Jak množství napovídá, tuhle řadu mám moc ráda, navíc stojí jeden lak 20 Kč. Barvy opět nemají jména, takže můj umělecký popis: čirá, mint, bledě modrá, růžová perleť, červená, méně růžová perleť, která na nehtech bohužel vypadá téměř totožně s růžovou perletí (ovšem ani jedna není ve výsledku moc růžová), bílá, fialová s růžovým shimmerem, černá, šedá s růžovým shimmerem. Ta poslední je podle mě rozhodně nejzajímavější :-)

Miss Selene

Na tuhle značku mám hroznou smůlu. Pokaždé se mi líbí v lahvičce, ale na rukou ani náhodou. Ve své sbírce mám: růžová srdíčka, lesklé hvězdičky a kolečka, lesklá srdíčka a kolečka, zelený shimmer, modré třpytky, stříbrné třpytky.

CR Care Romeis

Tak těmto lakům už nějaký ten pátek bude, ani nevím, odkud je mám či kdo mi je dal. Nicméně tu stříbrnou miluju, tyhle metalicko - třpytkovité laky zbožňuju.

Beauty Woman (?)

Je to vůbec značka? Nikde jsem nic nenašla... Nicméně laky jsem koupila před pár lety v nějaké galanterii, kdy jsem hledala tyto konkrétní barvy. Mají taky dost specifickou "vůni" (=smrad), takže kdoví co je to zač... :-D

To ostatní

Golder Rose - lak, který vypadá jako krásná třpytivá modrá, ovšem ve výsledku je to téměř neexistující modrý shimmer se stříbrnými třpytkami. Miss Sporty - můj úplně první lak, který jsem si kdy koupila. To je asi jediný důvod, proč ho ještě uchovávám, protože mám dojem, že na tyhle perleťové barvy už jsem trochu stará. Neznámý lak s tvrdičem nehtů - funguje? Kdo ví. Lakovala jsem ho vůbec někdy? Kdo ví! Gabriella Salvete - žlutý lak s oranžovo-růžovým shimmerem, který i ve čtvrté vrstvě vytváří místo žluté dojem ohnilých nehtů. Ano... proč jsem si myslela, že lakovat ho bez základové barvy je dobrý nápad? Joko Virtual Color - pěkná nude barva. Další lak nemá na lahvičce vůbec nic, ani sebemenší nálepku, nicméně já ho miluju a říkám mu "Kdyby byl vesmír z povidel" (je to třpytivá tmavá fialová). Nikole - v obchodě mi to přišlo jako šedá, ale je to spíš taková šedo - zelená, která už mi ale nepřijde tak originální, jak se mi zdála, když jsem si ji vybrala. Světlo někdy zkrátka klame. Jenny Lane - třpytky. Snad budou lepší než Miss Selene! Ale ještě jsem je nezkoušela, takže nevím.

Base a top coat

Základový lak z Tety jsem používala poctivě, ovšem potom mě praštilo, že se mi lak často loupe z nehtů jako igelit kvůli němu! Tak jsem raději přestala, ovšem ještě nevím, jestli to pomůže. Disco top coat je celkem v pořádku, jen všemu dodává mírně nafialovělý nádech, což mě celkem rozčiluje, hlavně třeba u žluté barvy. Nebyly to zrovna šťastné volby, aspoň budu příště chytřejší.

Tohle je tedy moje sbírka :-) A vy? Také podléháte pokušení v každé drogérii, nebo se držíte svých ozkoušených barev? Jaké máte zkušenosti s těmito značkami laků? A co ten top a base coat, zkoušeli jste? Případně co lepšího používáte? Těším se na komenty a doufám, že taky máte rádi barvičky :-)

A když už mluvíme o barvičkách a sbírkách... laky nejsou to jediné, co sbírám... :-D

Pleteníčko

...to je moje potěšeníčko! Barevné bavlnky, korálky a knoflíky, to mám moc ráda :-) A proto se chci s vámi o tento svůj koníček podělit :-) Sice na to nemám tolik času, kolik by mi bylo milé, ale i tak se občas ke šmodrchání dostanu a mám z toho velkou radost. Takto vypadá můj koutek štěstí:

Za svůj život jsem se nejednou učila háčkovat i plést s jehlicemi, ale prostě mě to nějak nechytlo. Ale motání z uzlíků, to je jiná! Naučila jsem se to v páté třídě, což už je dávná historie, a pak to nějak zapadlo do prachu, ale zrovna před pár měsíci jsem se k tomu zase vrátila :-) Náramky přátelství jsou ale dnes už trochu out, navíc mě bavlna štípe, takže je ani nemůžu nosit. Záložky už nikoho taky neberou, všude samý internet a DVD... Tak se snažím najít pro své bavlnky jiné uplatnění, například do vlasů, na klíče, pletené tašky, pásky...

Tohle taštička ještě není, ale snad brzo bude :-) Bohužel většinu věcí, které nejsou náramky, jsem rozdala a nevyfotila, ale určitě do budoucna ještě nějaké přibudou.

K pletení používám bavlnky Mouline na menší věci a značku Katka a Scarlet na větší a nebo méně barevné věci. Na pásky a taštičky jsem zatím používala nějakou méně chlupatou, klasickou vlnu na pletení.

Asi jste si všimli častého kočičího motivu - je to proto, že výtvory, které nedám známým, daruji kočičímu depozitu v našem městě, třeba na nich nějakou korunku pro kočičky vydělají :-)

A tady ještě pár fotek, které jsem během času stihla udělat:

A co vy? Máte rádi ruční práce? :-)

Zářijové empties

Vzhledem k tomu, že tohle je na jiných blozích moje oblíbená rubrika, taky si ji zavedu! I když u mě asi nebude tak obsáhlá, přece jen, jsem malá osoba s malými potřebami, takže se to v mých zásobách moc nehýbe :-) Ale považuju to za dobrou příležitost říct pár vět o produktech, které si jinak vlastní článek snad ani nezaslouží. Já osobně nemám potřebu psát o něčem, co je špatné, takže aspoň až to spotřebuju nebo se rozhodnu to prohodit košem, sepíšu to do této rubriky. Tady jsou mé skromné čtyři věci, se kterými jsem v září skončila.

Lilien fruit tělové mléko jsem používala z jediného důvodu - zadala jsem si misi trochu pročistit koupelnu, než si začnu nakupovat nové produkty. A mazání na tělo se tam nastřádalo už docela hodně. Něco jsem vyhodila, protože to bylo bez debaty zkažené, ovšem tohle mléko se mi líbilo, hezky vonělo, přestože bylo asi tak sto padesát let staré (z toho usuzuju, že to jistě byl velice "přírodní" produkt), i konzistence byla stále dobrá. Vůbec nevím, kde se vzalo, ale podle toho, co jsem si našla, se už asi nikde neprodává, z toho jsem taky usoudila, že bude staršího data. Takže fajn pomazání, ale znova bych nekoupila, i kdyby to šlo.

Šampón s kopřivou a lopuchem od Avonu jsem si koupila z jediného prostého důvodu - líbila s emi jeho vůně. Jak povrchní! Je určený na oslabené a lámavé vlasy, které nemám, ale je snad někdo, kdo by skutečně čekal od šampónu z řady Naturals nějaké účinky? Já ne a taky že jsem si žádných nevšimla, vzhledem k tomu, že jsem si pokaždé na vlasy naplácala ještě kondicionér, opět v rámci mise "vyklidit koupelnu". Ale já si žádného efektu nevšimla nikdy v životě u žádného šampónu, moje vlasy si prostě jdou svou vlastní cestou, ať je myju čímkoli. Takže opět, šampón nebyl nic proti ničemu, ale znova ho nekoupím.

Přírodní korektor od Lavery stál přes dvě stovky, ale mně přišlo, že byl tak za padesátikorunu. Nic zvláštního jsem na něm nezaznamenala, ovšem něco jsem čekala, takže mě na rozdíl od obou produktů výše, u nichž jsem nic nečekala, docela zklamal. Navíc dost rychle ztratil i ty chabé schopnosti krýt, které zpočátku měl, ale to je aspoň znamení, že byl nejspíše opravdu přírodní a zkazil se. No, asi vás nepřekvapí, že ten si už taky nekoupím.

Weightless foundation od Max Factoru se zasloužil o to, že aspoň poslední zápis pro měsíc září bude pozitivní. Měla jsem odstín "fair sugar cane", který byl údajně vyvinutý pro potřeby Středoevropanek. Sedl mi skvěle a celkově make-up byl hrozně příjemný. Nekryl plně, ale to jsem právě chtěla. Skutečně byl "weightless", na tváři nebyl cítit, nedegradoval během dne, hezky to vypadalo... zkrátka si mě získal :-) Chtěla jsem ho koupit znova, ale bohužel ho zrovna neměli, tak mám teď jeho trochu víc krycího a údajně vyživujícího bráchu, ale na zimu to nějak snesu. Každopádně na mou první lásku nezapomenu a budu ho dále vyhledávat :-)


Tolik k tomu, co bylo :-) A co vy, máte rádi tyto rubriky? Jak rychle jde spotřebovávání produktů vám? :-)

A trochu nekoherence na závěr, fanynky Supernatural (což právě sleduju, proto!) jistě budou souhlasit... :-D

Avon je můj kamarád

Překvapilo mě, nakolik je Avon pro mnoho lidí nedůvěryhodná značka. Pravda, je to celkem "mainstream" (i když to spíš bývalo dřív, teď už ani ne), taky se objednává z katalogu, což nemusí každému vyhovovat. Já osobně mám Avon ráda. Našla jsem totiž velice milou Avon Lady, která shodou okolností vlastní galanterii, kde já bych mohla nakupovat dnem i nocí (korálky! bavlnky! knoflíky!). Původně jsem se tam šla poptat po nějaké dobré pleťové masce, slovo dalo slovo a už jsem si listovala svým prvním katalogem.

Rozhodně netvrdím, že vše od Avonu je skvělé, to ani náhodou. Jsou věci, které by mě ani nenapadlo od nich objednat. Je to jako všude, cena odpovídá kvalitě, což můžu potvrdit, i když pouze u typu produktů, které tam objednávám. Ráda bych vám trochu potlachala o věcech, které jsem si zatím nejvíce oblíbila :-)

Anew Aqua Youth gelový krém

jsem si objednala, protože u něho psali, že je vhodný i pro citlivou pokožku. Byla jsem skeptická, ale ukázalo se, že mě neštípe, což mě potěšilo.
Je ve skleněné nádobce, jejíž bleděmodrá barva se mi moc líbí, to pro začátek.
Krém má mléčné zabarvení a osobně mi připadá krásně lehký a velmi příjemný a osvěžující na pokožce.

Pěkně hydratuje a zjemňuje, po jeho použití mám vždycky skvělý pojit celý den, případně ráno, pokud ho použiju na noc.
Je vhodný na den i noc, já ho ale většinou používám jen přes den, kdy stačí krému málo pro dobrou hydrataci. Když mám nouzi o noční krém a použiju ho na noc, dám si silnější vrstvu a výsledek je velice příjemný.
Tento krém bych neváhala doporučit všem, které překročily 25. rok života, klidně i mladším, které nebojují na život a na smrt s akné, protože na něj tento krém žádný blahodárný, léčebný vliv nemá.

Pleťový peeling s granátovým jablkem

díky jeho menší velikosti využívám, když jedu mimo domov, nejčastěji k příteli. Je už stálou součástí mojí cestovní taštičky a přistihla jsem se, že se kolikrát na víkend těším i proto, že zas budu moci tenhle peeling použít :-D
Celkově všechny obaly řady Naturals, ze které tento peeling pochází, se mi líbí, ani tenhle není výjimkou. Připadá mi velice roztomilý, jak na venek, tak obsahem :-)
Peeling je takový krémový a jsou v něm tmavá zrníčka.

Když ho používám, mám pocit, že moji pokožku vyživí a nevysuší, zůstane na ní potom jakási ochranná vrstva a je to velmi příjemné.
Třešničkou na dortu je pro mě jemná vůně, která se mi moc líbí, i když nevím, zda voní jako granátové jablko, protože k živému garnátovému jablku jsem nikdy nečuchala.
Tento peeling není svými účinky asi takový "trhák", jako byl předchozí krém, ale i tak bych se o něm zmínila slečnám, které už přecházejí od "proti akné" k vyživující kosmetice.

Vyhlazující pleťová maska s rýží a japonským sake

je ona zmiňovaná pleťová maska, kvůli které to všechno začalo. Je slupovací, což byla právě vlastnost, kterou jsem vyžadovala.
Její obal je elegantní a jednobarevný, odpovídající řadě Planet Spa, ze které pochází. Stejně jako Anew, i tahle řada už je, co se týče Avonu, taková "lepší".

Maska je hustá, bílá a nechává se dvacet minut usychat. Mě osobně hrozně baví slupování takovýchto masek, asi jsem trošku divná :-D Nicméně slyšela jsem, že někomu vadí, že je to občas náročnější a dokonce i trochu bolestivé. V tom bohužel tato maska není výjimkou, ale podle mě to je právě účel, jelikož se při slupování pokožka (díky mírnějšímu násilí :-D) pěkně prokrví!
Po použití této masky mám pleť krásně hladkou a hebkou, čehož si dokonce všímá i můj přítel, takže se mi to nejspíš nezdá. To vydrží i den či dva po použití. Maska jako taková má v instrukcích napsáno, že se má používat jednou za týden.
Stejně jako u peelingu se mi na této masce velice líbí také její vůně, což zážitek z péče o pleť ještě vylepšuje :-)
Ze stejné sady - rýže a sake - jsem si pořídila i tonikum a jsem s ním též spokojená.

Je to už něco navíc, ale i tak bych produkty z téhle sady doporučila těm, kteří chtějí svou pleť trochu rozmazlovat a zároveň vyhlazovat a osvěžovat :-)


Tohle jsou tedy "mazáníčka", která bych klidně doporučila i odpůrcům Avonu a myslím si, že by je to mohlo příjemně překvapit :-)

A vy? Máte rádi Avon nebo naopak? Máte nějaký oblíbený produkt téhleté značky?

Ubrousky a polštářky aneb když neteče voda

Ještě než začnu, chtěla bych říct něco všeobecnějšího na téma "já a kosmetika", abyste věděli, co čekat :-) Tak především bych rozhodně neřekla, že budu psát recenze. Na to mám moc málo zkušeností, nakonec kosmetika mě ve větší míře chytla až v posledních asi dvou letech, před tím to byl děs a bída. Ne, recenze ne, spíš bych řekla... tlachání, to je to pravé slovo, takové moje tlachání o pěkných věcičkách, moje vlastní názory sepsané ve volném slohovém stylu :-) Pokud budete mít nějaké připomínky, co by se vám líbilo, jak bych měla psát, o čem bych měla psát... sem s nimi! No a teď už k tomu tlachání :-)



Přemýšlela jsem, jaké téma zvolit pro svůj první kosmetický článek. Chtěla jsem aby to bylo něco zajímavého a výjimečného, samozřejmě! Bohužel nemám nic zajímavého ani výjimečného, o čem bych mohla napsat, což je docela smutné, nicméně napadlo mě téma, které možná není až tak zajímavé, ale moc o něm po blozích nečtu - různé odličovací a čistící ubrousky a polštářky. Ráda bych teď něco sepsala o třech produktech, které mi z různých důvodů přijdou celkem zajímavé.


BOURJOIS Zklidňující čisticí ubrousky pro suchou a citlivou pleť



Docela často jezdím mimo domov. Ne že bych byla nějaký zálesák, většinou jezdím do civilizovaných končin, ale nerada si půjčuju od někoho jeho kosmetiku, mám radši to svoje, o čem vím, že mi po tom neopadá kůže :-D Ovšem tahat s sebou odličovací vodu je tak trochu riskantní, pokud nechci promočenou kabelku, nemluvě o tom, že je to těžké. Poohlížela jsem se tedy po něčem, co by neteklo, odlíčilo a zároveň bylo pro citlivou pleť. Tyto ubrousky jsem zakoupila přes internet a rozhodně toho nelituju.

Často slýchám, že autorky blogů nevěří ubrouskům, že by dokázaly pořádně odlíčit. Můžu říct, že jeden tento ubrousek by celý můj obličej s přehledem odlíčil klidně dvakrát. Je hodně vlhčený, přesně jak slibuje (má údajně obsahovat o 25% více odličovacích složek). Také není hrubý, vlastně já, která se obyčejně odličuju vatovým tamponkem, můžu říct, že odličování s ním je jemnější, než na co jsem zvyklá :-)

V balení je 25 kousků, já použiju maximálně dva za týden, přesto na nich ani po delší době a u posledních kousků není znát jakékoli vysychání. Jediná nevýhoda je asi ta, že jsou ubrousky a tím i celé balení docela velké, takže se nedá říct, že by člověk nějak výrazně ušetřil díky nim místo v kabelce či baťůžku.

Kolem a kolem můžu říct, že jsem s nimi velice spokojená, a pokud se chcete cítit svěže a očištěně třeba i při delším cestování, kdy nemáte k dispozici koupelnu, doporučila bych je :-)

Od této značky určitě vyzkouším i další produkty, dělá na mě dobrý dojem, takže jsem zvědavá.





BEL Peelingové vlhčené tampóny Lotion Pads Jojoba

Tenhle produkt mě přímo fascinuje. Peeling na tamponu? To by mě nikdy nenapadlo! Zvědavost byla tedy hlavním důvodem, proč jsem si je pořídila. Je to celkem velká "piksla", ve které je kromě tamponů ještě docela dost místa, což mě docela překvapuje, přesto ale nevysychají. I to mě překvapuje, mám je už asi tři čtvrtě roku, přesto jsem známky nějakého uschnutí nezaznamenala. Jsou vlhčené pěkně, jedna strana je hladká, takže si troufám říct, že se tím člověk i oodlíčí, i když to jsem teda nezkoušela. Na druhé straně jsou takové oranžové částečky, které fungují jako slibovaný peeling.





Celkově můžu říct, že nejsou špatné. Osobně na ně nemám dobré vzpomínky, protože jejich používání se mi pojí s temnými a depresivními chvílemi, kdy jsem se z nějakého důvodu nemohla umýt po ránu doma :-D Nicméně tampónky hezky voní, docela i hydratují a přece jen peelingují. Vytkla bych jim asi jen to, že nejsou moc osvěžující, pro mě osobně, subjektivně, spíš naopak. Vždycky jsem musela zbývající navlhčení obličeje utřít. Ony hydratují, ale na mou pokožku je to příliš těžké a nepříjemné, to jsem se radši po uschnutí namazala denním krémem. Asi bych si je do pravidelné péče nezařadila, ale na krizovky a líné dny se hodí mít něco takového po ruce.





Odlakovací polštářky







To je pro mě dar z nebe. Nebýt jich, tak si v zimě s nehty ani neškrtnu. U nás doma je totiž velice negativní postoj k "vůni" laků a hlavně odlakovače. No, tatínek má k tomu negativní postoj. A vzhledem k tomu, že v celém domě není místo, kam by za mnou nepřišel a nezačal rýpat, že už to zase čuchám, odlakovač má prostě smůlu, já na to nemám nervy. V létě si jdu ven, ale v zimě jsem v pasti, pokud nechci mrznout.

Poprvé jsem se s nimi setkala u ELFu, kde jsem je taky objednala. Bohužel v poslední době nebyly skladem, takže jsem zakoupila podobné od značky BEL. Oboje jsou v malé, kulaté krabičce, takže jsem přiložila fotku pouze BEL, neboť ELF jsem už dopoužívala a vyhodila. Navíc tento obal je stejně hezčí, jelikož je růžový :3

Zážitek z nich je o poznání jiný, než když odlakovávám nehty klasickým odlakovačem. Hlavně více ulemtaný. Já to s nimi asi neumím, ale vždycky jsem od nich celá ulepená a naolejovaná. Ale odlakovaná! A to se počítá.

Oboje polštářky jsou dostatečně napuštěné odlakovací složkou, takže většinou mi stačí dva na obě ruce, u světlých laků i jeden, pokud mám nervy se s tím patlat.

Oboje mají také citrusovou vůni, ty BEL takovou sladší, víc do mandarinek, řekla bych. Na druhou stranu na rukou po odlakování je mnohem příjemnější vůně polštářků od ELFu, k těm BEL už potom radši nečichám, protože i můj klasický odlakovač voní na nehtech líp. Nicméně počád to není aceton, takže si nestěžuju! Jsou v nich jakési oleje, ale bohužel ve složení jsem je nenašla, tak nevím. Možná nejsou zrovna přírodní, takže možná ty chemické názvy, které neznám, přece jen jsou ony :-D

Jak už jsem řekla, polštářky odlakují dobře, i když je potřeba trochu trpělivosti, ale pro mě osobně to kvůli vůni a také tomu, že se nehty nevysuší, stojí rozhodně za tu námadu.


A proč to nesmrdí? To mě docela zajímalo, tak jsem si vygooglila rozpouštědlo použité v polštářcích místo acetonu. Je to česky octan ethylnatý (ten název jsem nikdy neslyšela, tolik k mým dvěma semestrům chemie), který má mít sladkou vůni, což by souhlasilo. Taky má být relativně málo toxický, což potěší :-D Dál obsahují butyl acetát (česky to na wikipedii není, pardon, tak si to takhle počešťuju), který taky hezky voní. Používá se prý třeba k ochucování dobrůtek... No ale je to v podstatě ovocná věc, i včelky si ji umějí vyrobit, i když ta průmyslově používaná je nepochybně vyráběná uměle. Ale to už se dostávám do věcí, o kterých bych neměla bez řádného průzkumu psát, takže radši přestanu :-D


Tolik tedy k mým oblíbeným přípravkům pro těžké časy. A co vy? Co si myslíte o podobných výrobcích? Používáte ubrousky a vlhčené tamponky? Nebo patříte ke skupině, která musí mít vodu za každou cenu? :-)

"Umíte si objednávat nahoře?"

Původně jsem plánovala, že svůj první "opravdický" příspěvek zasvětím kosmetice, ovšem vypadá to, že mi to přece jen nevyjde...

O víkendu jsem se ze zájmu a zvědavosti zúčastnila minikurzu automatické kresby, který na zkoušku pořádala jedna moje kamarádka. Neviděly jsme se víc než deset let, přesto to bylo setkání prosté nervozity a jakýchkoli napjatých pocitů, což se mi moc líbilo. Byla velice příjemná a mluvila o velkých věcech malými slovy, aniž by zněla neuctivě. To se mi líbilo ještě víc, jelikož tohle je věc, kterou oceňuju a taky se o ni snažím. Tak  nějak jsme kreslily a povídaly a z ní najednou mezi řečí vypadlo: "A umíte si objednávat nahoře?"
Věděla jsem, co tím myslí, a ten způsob vyjádření mi přišel natolik milý, že jsem o něm musela napsat tento článek :-)

Nevím, jak jste na tom vy, zda věříte, že dokážete svými myšlenkami ovlivnit svůj život, ochránit se od špatného, splnit si všechna přání... A nebo jestli nejen věříte, ale i praktikujete? :-) Já jsem o této podivné teorii slyšela už před několika lety, totiž že to, co je v naší mysli, je také v našem životě. Přišlo mi to dost absurdní, když se mi o tom tehdy nějaká neznámá slečna jen tak rozpovídala ve vlaku. Nechala jsem to tedy uležet, asi tak rok. Ale pak nastala krize, bakalářka, státnice... a když je nejhůř, zkouší už člověk cokoli, že :-D Tak jsem si řekla, proč to tedy neotestovat? Ublížit mi to nemůže a možná mi to usnadní život! Po pravdě, nevím, jestli moje tehdejší pokusy měly nějaký vliv na to, jak to dopadlo (dobře ;-)). Každopádně jsem začala postupně víc a víc chápat, o co vlastně jde. Přidala se k tomu mladá, nenaplněná láska a hned bylo motivace ke zkoumání nových způsobů, jak zlepšit sebe i svůj život, na rozdávání :-) Pochopila jsem, že pokud budu přesvědčená, že si něco nezasloužím, tak to nikdy nedostanu. Pokud budu vědět, že to nevyjde a nemá to cenu, tak to skutečně nevyjde. Došlo mi, že veškerá moje selhání byla skutečně jen mou vlastní vinou, protože jsem si o ně v duchu vyloženě říkala. Začala jsem tedy na sobě pracovat. Nejtěžší bylo přesvědčit samu sebe, že si zasloužím všechno, po čem toužím. Připadalo mi to tak hrozně egoistické! Ale víte, ono není. Každý z nás si zaslouží vše, po čem touží. Každý z nás je jedinečná bytost, která má nevyčíslitelnou cenu a zaslouží si štěstí po celý svůj život. Tedy... pokud si na něm pracuje, jak jinak, nic přece není zadarmo :-) Ono totiž kolikrát pracovat sám na sobě ve své mysli je mnohem větší dřina než pracovat od svítání do západu slunce. No... možná že není... ale rozhodně se to mnohem víc vyplatí a vrátí zpátky!

No ale to jsem se nějak rozepsala, i když asi obšírný úvod byl nutný, zpět k objednávání shora! Pokud člověk vycvičí svou mysl, dokáže si přivolat cokoli. Lásku, štěstí, bohatství... cokoli. Bohužel jsme byli odmalička vychovávaní v tom, že takhle to nefunguje, že naše myšlenky a to, jak moc něco chceme, nám ani v  nejmenším nepomůžou to získat. To je docela smutné, protože je velice těžké se tohohle bloku a předsudku zbavit. Navíc, mohou argumentovat mnozí, já si pořád přeju peníze, tak proč je furt nemám? Pořád chci najít lásku, tak jaktože jsem sama? No, teorie už tu přece byla, ne? Co je v myšlenkách, to se materializuje v životě. A ono nestačí si například ty peníze přát. Pokud člověk neví, jak na to, tak si většinou peníze přeje ve stínu mnohem důraznější myšlenky a to, že ty peníze teď nemá. A co se stane, když pořád budeme přemýšlet na tím, že něco nemáme? Ano, nebudeme to mít dál. V tom je právě ten fígl a důvod, proč na světě nejsou jen samí šťastní a blahobytem oplývající lidé. Protože ono je těžké, když nemáme peníze, se od té myšlenky, že je nemáme, oprostit. Na to nesmíme vůbec myslet! Musíme vědět, že peníze jsou na cestě. Musíme vědět, že je v podstatě už máme, tudíž není vůbec potřeba se jakkoli zneklidňovat jejich nedostatkem. Pokud chceme získat určitého muže, nesmíme myslet na to, že to možná nevyjde a co když se mu nebudeme líbit a jestli má cenu se znova akorát zklamat. Musíme vědět, že za to stojíme, protože jsme přece osoby hodné lásky, jsme krásné a inteligentní a on je pro nás ten pravý, stejně jako my pro něj! Tak proč by to nemělo vyjít, že ano! Jak už jsem řekla, vytvořit si takové vzorce myšlení není úplně snadná věc. Pro někoho je to přirozenější, pro někoho méně. Já sama jsem se musela snad celá úplně přestavět, abych se zbavila omezujícího nízkého sebevědomí a dalších předsudků, které mi kazily do té doby život. Ale jsem velice šťastná, že jsem se do toho pustila.

No ale teď už se snad konečně dostanu k tomu objednávání :-D Totiž, zařídit si tohleto všechno, naše touhy a tak dále, to nemusíme dělat jen my sami. Můžeme poprosit o pomoc... někoho nahoře. Ať jsou to andělé, Bůh, vesmír... to je každého věc, od koho ví, že se mu dostane pomoci, tak jako tak se mu jí dostane, pokud o ni požádá. Já když žádám o pomoc, tak je to většinou v nějakých vypjatých chvílích, například chci vědět, co je s nějakým člověkem, o kterého se bojím. Nebo chci rozuzlit hádku, která mě vyčerpává a deptá. Nebo chci, aby se pomohlo člověku, kterého mám ráda a který nějakým způsobem trpí. Ale ono to jde i jinak. Mě by to asi nikdy nenapadlo, ale ta moje kamarádka, kvůli které to tu vlastně celé píšu, si objednává úplně klidně třeba oblečení. Nebo boty. Prostě si přesně představí, co chce mít na podzim ve skříni, objedná si to nahoře, no a netrvá to dlouho a všechno, co chtěla, se k ní dostane. Říkala, že na takovýchhle jednoduchých, materiálních věcech jí to funguje naprosto bezchybně. A navíc je to hmatatelný důkaz, že objednávání nahoře skutečně funguje. No není to pěkné? :-)

Tak teď nevím, jestli se mi podařilo zachytit základní myšlenku, kterou jsem chtěla sdělit :-D Chtěla jsem tímhle vším říct asi toto: Celý život si klademe do cesty překážky a snažíme se sami sebe přesvědčit, že přesně to, co doopravdy chceme, nemůžeme mít. A přitom prostě stačí o to poprosit, s vděkem to přijmout a užívat si toho plnými doušky.

Doufám, že jsem tuto "problematiku", která pro mě osobně je velice zajímavá a má nespočet využití a aplikací ve všech možných sférách života, aspoň trochu přiblížila i těm, kteří o ní ještě neslyšeli. Já myslím, že ji použije každý. Někdo zažívá uspokojení ze spojení s vyššími silami, někdo si prostě vyžádá ty pěkné botičky, po kterých už tak dlouho pokukuje :-) Tak jako tak, dá se o tom povídat ještě mnohem víc a já ráda budu, pokud vás to tedy nebude urážet...? :-) No ale příště už ta kosmetika!

Zakončila bych to jedním velice trefným rčením: To, co člověk moc moc moc chce, to dostane. To, co člověk moc moc moc nechce, taky dostane. Tak bacha na to :-)