Santa Claus

Tak konečně je kurz pro letošek za mnou! Dnes jen takový rychlý, spíše průzkumný článek - máte rádi Santa Clause? Nosí vám dárečky? A co vašim dětem, případně dětem ve vašem okolí?

Co se mě týče, jsou tři věci, vůči kterým ve svém nitru nedokážu najít toleranci. Kouření, nový takzvaný "Star Trek" J.J. Abramse a Santa Claus. Tedy takhle. Já nemám nic proti Santa Clausovi jako takovému, ale vadí mi, když se cpe do českých Vánoc. Jsem celkově odpůrce importovaných "tradic" a tohle je snad ta nejhorší z nich. Já k tomu ani nemám co říct, snad jen to, že jsem znechucená ochotou, s jakou u nás rodiny "Santu" zvou do svých domovů, i když tady nemá vůbec co dělat. Jsem znechucená, když organizátoři vánočního zpívání u nás na náměstí každý rok tvrdošíjně pořádají pokusy o rekordní počet návštěvníků, kteří budou mít červené santovské čepice na hlavách.

A úplně nejvíc jsem znechucená, když rodiče zatají dětem Ježíška a cpou jim Santu. Možná je jednodušší dělat to, co se dělá v amerických filmech v televizi, než dětem vysvětlit, že ne všechny země na světě jsou stejné? Možná jim nechtějí vnucovat "křesťaství"? No mně nikdo nic nevnucoval a stejně mi připadá mnohem poetičtější, když mi pod stromečkem jako symbol Vánoc leží jesličky s nevinným Jezulátkem, než tlustý páprda v červeném.

A vaše děti? Budou psát Ježíškovi nebo Santovi?

Dvě Max Factor řasenky

Vzhledem k tomu, že jsem právě s konečnou platností dopotřebovala svou první řasenku, kterou jsem si sama koupila a sama používala, rozhodla jsem se o ní něco sepsat. Přidám i jednu její sestřičku, kterou jsem si nově pořídila, aby byla taky nějaká změna. O řasenkách toho moc nevím, kromě těchto jsem vlastně žádnou nezkoušela, protože si řasenky pečlivě vybírám tak, abych je nemusela házet do koše a kupovat zas jiné :-)

vlevo s efektem umělých řas, vpravo Calorie 2000

Obě řasenky jsou klasicky černé a obě jsou od značky Max Factor. Řasenka číslo 1 je s efektem umělých řas, řasenka číslo 2 je 2000 Calorie pro větší objem.

Obal první řasenky je takový cvalík a vyrábí se v mnoha barvách. Původně jsem měla červený, nově jsem si koupila zlatý, ale mrzí mě, že paní v obchůdku s kosmetikou neměla růžovou variantu! Každopádně s obalem jsem za celou dobu používání neměla problém.
Obal druhé řasenky je naprosto klasický, i když pro mě osobně nezvyklý, jelikož jsem zvyklá na toho valibuka od jedničky. Ale je to pěkné mít řasenku, která vypadá normálně :-)

kartáček s efektem umělých řas

Kartáček první řasenky je drsňák. Nehraje si na žádné pohodlí, prostě když chci pořádné řasy, musím si je u něj zasloužit. Taky že když se s ním píchnu do oka, tak zapláču...
Kartáček druhé řasenky je oďoďo ťuťu ňuňu, oproti tomu polnímu maršálovi, na kterého jsem zvyklá. Jako by říkal: "Pojďme se pomazlit, řasy!" Je to pro mě prostě úplně nový pocit :-D Není to taky takové monstrum, je mnohem jemnější a něžnější. Což ale pořád neznamená, že jsem se s ním nepíchla hned napoprvé do oka.

kartáček pro větší objem

 Co se nanášení barvy týká, tak generál Valibuk č. 1 ale vede. Řasy bez námahy rozdělí a načerní, za chviličku je hotovo. Cíťa číslo 2 se sice hezky mazlí, ale dá mi to víc práce něco z těch řas vykouzlit. Ne že by to byla špatná řasenka, ale zkrátka jsem zvyklá na něco jiného a ten rozdíl je vidět :-)

Řasenka č. 1 je šetrná k citlivým očím. Takže i když navenek je to drsňák, má měkké srdce. Nikdy se mi nestalo, že by mě v očích štípala. Č. 2 je na tom v tomhle ohledu hůř. Už se mi stalo, že jsem ji musela po pár hodinách odlíčit, protože mě prostě dráždila v očích. To mě docela mrzí, protože to znamená, že její používání je vážně ohroženo.

Nevím jak č. 2, ale s č. 1 jsem několikrát zmokla tak, že ze mě lila voda, ovšem řasenka se ani nepohnula, takže voděodolnost můžu zaručit.

Ani jedna z řasenek neopadává pod oko a nerozmazává se.

Co mě tedy nepříjemně překvapilo, byla skutečnost, že řasenka č. 2 se mi velice špatně odličovala. Běžně si oči odličuju micelární vodou, s č. 1 nemá nejmenší problém, ale č. 2 mi dolů šla hrozně špatně, stejně tak i s pomocí odličovacích ubrousků.

Mojí stálicí tedy zůstává řasenka s efektem umělých řas a rozhodně ji doporučuji. Co jsem tak četla, je Calorie 2000 docela oblíbená, zřejmě proto, že je finančně dostupnější, jiný důvod mě totiž opravdu nenapadá. Já bych si ji mezi těmito dvěma nevybrala. Nicméně už ji mám, budu s ní tedy cestovat a uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.

LUMENE tělové mléko Birch & Honey

Co je to se mnou a s Lumene, říkáte si? No, já si to říkám taky, ale prostě si mě ta značka získala. Teď, když delší dobu trávím hlavně se svou cestovní kosmetikou, kvality Lumene tím spíš oceňuji a poznávám, že na tom opravdu něco bude, protože při používání toho, co mám od Lumene doma, má moje pleť mnohem větší pohodlí. Cestuju spíše s levnějšími výrobky a není to prostě tak úplně ono.

 Na začátek tohoto povídání musím říct, že dizajn tělové řady Birch & Honey dal určitě návrhářům hodně zabrat, je to skutečně umělecké dílo, které zaujme každou ženu, že nebude spát, dokud si ho nepořídí! Křiklavá zelená a tmavě modrá... Já fakt nevím, co tím ti Finové sledujou :-D

Co se obsahu tohoto "skvostu" týče, už je to mnohem lepší. Mléko mě překvapilo bledě zelenou barvou. Vůně je opravdu stromová, nebo tedy lépe řečeno připomíná mi nějakou letní procházku po louce. Nejsem expert na vůně stromů, ale přepokládám, že kolem té louky budou asi nějaké břízy. Je to vůbec zajímavé, jak se mi ty stromové vůně teď scházejí, na nohy mám vůni javoru a na obličej zkouším krém, co voní jako ohnilé listí :-D




Ve složení se především upozorňuje na výtažek z listů arktické břízy a na 100% organický med. Mléko by mělo obsahovat více než 90% přírodních složek.

Co nám slibuje:
hydratovanou a hebkou pokožku
svěžest a rychlé vstřebávání
zvláčnění i po pobytu na slunci

To poslední nevím, protože o pobytu na slunci se teď opravdu nedá mluvit, ale jinak se vším zcela souhlasím. Mléko se velice rychle a snadno vstřebává, takže nehrozí, že většina skončí na pyžamu a kůže z toho nebude mít nic. Narozdíl od Lavery, kterou jsem měla posledně, mám po tomhle mléku pokožku hebkou a prostě poznám, že jsem se mazala. Na namazání stačí docela rozumné množství, takže neubývá tak závratnou rychlostí jako Lavera. Nijak neštípe a nedráždí, alespoň tedy mě.



Celkově vzato si myslím, že pokud člověk překousne ten příšerný obal, obsah ho určitě neurazí, navíc má dobrý pocit, že si nepatlá na největší orgán na těle nějaké chemikálie. Jsem spokojená a s klidným svědomím doporučuji :-)

Shrnutí:
Pro koho:          všechny typy pleti
Kolik:                225ml
Za kolik:           169,-
Dělá, co má:      ano
Koupím znova: rozhodně to nevylučuju
Doporučuji:      ano


Co si vy myslíte o mazání těla? Kůže je skutečně největší orgán na těle a látky, které na ni dáváme, se vstřebávají dovnitř. Hlídáte si, čím se mažete, nebo to až tak neřešíte? :-)

Listopadové empties

Ač jsem pořád na kurzu a budu ještě příští týden, takže času a hlavně energie na blog příliš není, mou oblíbenou rubriku nemůžu vynechat! :-)

Svoje nákupy tady radši nebudu rozebírat, jak se to někdy dělává, jelikož bilance by nebyla vůbec ale vůbec příznivá... :-D A přejdu rovnou k vypotřebovaným věcem.

Avon krém na nohy - tenhle krém mi vůbec nevadí, dokonce jsem si ho pořídila znova do cestovní taštičky. Mám po něm takový příjemný pocit v nohou, asi jako když si je namažete Alpou. Nic extra pod sluncem, ale je u mé Avon Lady hodně levný a je prostě příjemný,

Avon krém na ruce - platí to samé jako pro krém na nohy. Není to nic objevného, ale za podobně dobrou cenu je to super krém. Teď v zimě mi tedy nestačí, takže používám jiné, ale na teplejší období mi velmi vyhovoval, navíc ten obal! Miluju ho!

Lavera tělové mléko - tak toto kupovat znova nebudu. Za prvé ta tuba není zrovna nejlepší způsob balení tělových mlék, aspoň mně to tedy nevyhovuje. Za druhé bylo to mléko a med a ono to vonělo po pomerančích... Kdybych chtěla vůni citrusu, koupím si citrusové! Strašně rychle jsem ho spotřebovala, ani ne za měsíc a to jsem se nemazala každý den. A třešnička na konec, v tomto zimním období na mě vůbec nefungovalo, prostě jako bych se ani nenamazala. To mě mrzelo, protože jsem se na tohle mléko opravdu těšila a velmi mě zklamalo.

Avon oční gel granátové jablko - můj první spotřebovaný oční krém! Tedy gel. Byl celkem fajn, osvěžující, pro začátek a na léto akorát. Ale znova si ho nekoupím, radši budu zkoušet další. Prostě takový klasický avoňácký průměr, podle očekávání.

Max Factor řasenka s efektem umělých řas - budu o ní psát, je to moje nejoblíbenější řasenka, mám už koupenou novou... Není potřeba nic dodávat :-) Snad jen že to byla moje první řasenka, kterou jsem si sama koupila a sama i spotřebovala!

Dermacol maska s výtažky z perel - chtěla jsem ji jenom vyzkoušet, ač se zuby nehty stále snažím považovat za mladistvou, která tuto kosmetiku nepotřebuje. Při jednorázovém použití jsem tedy nic extra nezaznamenala, ale to se asi dalo čekat :-) Co se vyhlazování týče, pořád u mě vede avoňácké sake s rýží.

CutisHelp konopný noční krém - tohle je snad můj nejvíce dokupovaný kosmetický artikl, za minulé roky jsem ho měla tolikrát, že to ani nemůžu spočítat. Je to jediná věc, která mi pomáhala s akné, skutečně skvělý krém na problematickou pokožku. Ale asi si ho už kupovat nebudu, jelikož na noční mazání už mi prostě nestačí a na občasné použití je ho škoda, protože se docela rychle pokazí, asi po čtyřech měsících, a potom už tak dobře nefunguje. Ale pokud máte pořád mastnější pokožku a nepotřebujete tolik každý den hydratovat, určitě doporučuju :-)

Ebelin odlakovač - náhodou jsem ho našla a zrovna v něm byl už takový zbyteček na jedno odlakování, tak jsem ho použila. Jinak mi ale nijak skvělý nepřišel, rozhodně ho nebudu vyhledávat.


Co se týče toho, co jsem se rozhodla vyhodit, je to jeden fail, jedno nostalgické loučení a jeden... dobře, taky fail, ale už jsem o něm psala :-D

Avon rozjasňující růž na tváře - to nejhorší, co jsem kdy měla tu smůlu od Avonu objednat. Mně normálně stačí průměr a je to taky to, co očekávám, když tam objednávám, ale tohle je opravdu moc. Jakýsi bezbarvý gel plný třpytek má být rozjasňující růž? Ne.

Nějaká malá vůně - dostala jsem ji k 15. narozeninám od tety, vůbec netuším, co to je zač. Hrozně se mi líbila, takže jsem se s ní nevoněla, na můj věk byla stejně moc těžká a kořeněná, a jen jsem k ní čichala. Bohužel se mi po deseti letech zkazila (kdo by to byl řekl :-D) a už tak pěkně nevoní. Ale je těžké se s ní rozloučit. Když jsem ji dostala, fandila jsem totiž zrovna hrozně moc Star Wars, a když si k ní čichnu, vybaví se mi mé starwarsovské myšlenky z té doby. Kdo by chtěl vyhazovat vzpomínky na Obi-Wana?? :-D

Balea slupovací maska - bylo řečeno a nyní je i vyhozeno. Amen.


Takže tolik k výrobkům, kterých jsem si minulý měsíc zbavila. Laky jsem nezapočítala, protože se třeba ještě budou hodit na lakování korálků!

Doufám, že se máte skvěle, nikdo vás netrápí a užíváte si adventního období :-)

Pupííí X3

Mám dojem, že tento týden vás asi unudím, ale tak aspoň něco pro milovníky kočiček... jelikož já si je taky ráda připomenu! Pokud nemáte rádi kočky, rovnou vám říkám, tento příspěvek není pro vás :-)
Chtěla bych se s vámi podělit o pár fotek našich kočiček, o kterých si myslím, že jsou celkem povedené :-) Vezmu to tak nějak chronologicky, podle data vzniku fotek...

Tohle je Wilfrýd. Sice už nežije, ale tato fotka je krásná a teď i tématická :-)

Tohle je Zduřička. Původně to byla Durka, ale nějak ztloustla, tak je z ní Zduřka... a jak vidíte, je to rozená administrátorka. Je to právě teď naše nejstarší kočka. Kdysi dávno šli moji sourozenci koupit rybí prsty a před obchodem na ně skočilo malé, špinavé, nemocné, hladové koťátko a už se jich nepustilo, tak ho museli přinést domů. Jako památku na svá mladá léta má Zduřička zlomenou špičku ocasu a neuvěřitelnou drzost, kterou přenesla na všechny naše ostatní kočky!

Ještě jednou pěkná fotka Wilfrýda :-)

Tady je Kocour a její krásná, roztomilá koťátka :-) Jak jste pochopili, Kocour je kočka.

Koťátka bohužel umřela, ale tak to prostě chodí... Jedno ale přežilo a to je naše Pipinka :-) Tady je na pěkné fotce s maminkou Kocourkem.

Kolik koček najdete? :-D

Tahleta fotka Pipinky se mi moc líbí. Ona si mě prostě zotročila X33 Pořád jí chudince vymýšlím nějaké přezdívky, třeba Fufka (v praxi spíš "ty moje fufínko muckovatá"), Šunčička, Čuníček... a na infantilní zavolání "pupííííííííí" už dokonce slyší :-D Nebo tedy ví že se jedná o ni, takže pohne hlavou, že slyší, to by bylo silné slovo, protože pořád je to kočka, že ano. Je to naše nejhodnější kočička. Sice loví ptáčky a žere je, ale aspoň doma nikdy nic nevyvádí a nezlobí, je hodná a pěkně hlasitě a často vrní.

I Pipinka už měla koťátka a takhle to vypadalo :-) Její dětičky po ní zdědily zdraví, takže žádné z nich neumřelo! Ale museli jsme je dát k jiným lidem, jelikož prý už máme moc koček... Měli jsme jen pět! :-D Tři koťátka bysme určitě ještě zvládli!

Byli to šikovní pupíčci!

Tady je Zduřička s Alojzem. Moje teorie je, že jsou nějak příbuzní, ale dokázat to nemůžu. Alojz patřil pánovi, který bydlí na rohu naší ulice. Když pán umřel, tak se tam nastěhoval jeho vnuk se svou ženou a Alojze vyhodili ven, na hlavní ulici, ať si tam přežije, jak umí. Možná jim bylo i jedno, jestli ho přejede nějaké auto. Tak jsme si ho vzali my a u nás prožil snad příjemný důchod. Teď už je zase se svým dlouholetým páníčkem v nebi :-) Nikdo z těch lidí ani nevěděl, jak se jmenuje, tak jsme ho pojmenovali Alojz po jeho pánovi.

Hrozně se mi líbí, jak spolu vychází náš pes Sam s Kocourem a Pipinkou :-) Vždycky se k sobě tulí s některou z nich X33

Nebo s oběma :-)

Tohle je Bětuška. Je to kočka naší babičky, která bohužel byla velice nemocná, tak jsme se o Bětku (a i o babičku) dlouhodobě starali. Nakonec babička umřela a Bětušku nikdo jiný z příbuzných nechtěl, tak jsme si ji už nechali. Bydlela roky v bytě, ale docela si u nás v rodinném domě se smečkou jiných zvířat zvykla. Je trochu zvláštní :-D Je pořád malá, navíc má zdeformovaný ocas. Neumí mňoukat, jen tak strašidelně skuhrat. Navíc si umí otvírat sama dveře tím, že skáče na kliku a chytne se jí! To se naučila až u nás, protože babička měla šoupací dveře do všech místností. Je to šikovná, i když chrochtavá kočička :-D

Zátiší s banánama a našema "šrédingerkama", jak jim říká taťka.

Bětka miluje nade vše krabice a tašky, tohle je určitě její nejoblíbenější!

Spokojí se i s hrncem. Mezi její další oblíbené postýlky patří pračka.

Pipinka preferuje troubu, ale hrnce taky může. Kocour má zas v oblibě pánve, ale to mám vyfocené jen rozmazaně :-D

Krásná Zduřička

Krásný/á Kocourek

A moje nejmilovanější Pupí, kterou mám jako ikonku :-)

Tak, doufám, že se vám fotky líbily :-) Máte taky doma zvířata? Kočičky??

Ztracená náušnice

Ráda bych se s vámi jen rychle podělila o zážitek, který mi vyprávěla v pátek sestra :-)

Vyprávěla mi, že její vlak ze školy měl zpoždění, tak se jen tak procházela po nádraží, když najednou na něco šlápla. Podívala se, co to bylo, a s překvapením zjistila že je to jedna náušnice. Vypadala prý docela nepoužitě, navíc měla na sobě i zarážku, takže nemohla někomu vypadnout z ucha. No a co na tom bylo nejzajímavější - byla to náušnice, která šla do páru k náušnici, od které před půl rokem druhou ztratila. Byla úplně stejná. Samozřejmě mi to nedalo a musela jsem zapochybovat, jestli třeba ji neměla někde u sebe a jen jí nevypadla zrovna z oblečení... To ji prý taky hned napadlo, i když kabát, který měla na sobě, si kupovala až po tom, co náušnici ztratila. Jenže prý zarážka, která byla na náušnici, byla úplně jiná, než jakou si tam před tím půl rokem dala. A teď znovu může nosit své hezké náušnice :-)

A proč vám to vyprávím? Především proto, že je to podle mě velice milý příběh :-) A taky proto, že mi tenhle malý sestřin zážitek dává naději. Nezáleží na tom, jak beznadějně si připadáme, jak se bojíme, že nenajdeme nikoho do páru, že budeme už navždycky neužiteční, že jsme vlastně úplně zbyteční. Jednoho dne zapadnou kolečka vesmíru ve správný čas na správné místo, i když zcela neočekávaným způsobem, a všechno začne dávat smysl :-)

Nehťáci

Můj poslední článek tohoto týdne bude jen taková rychlovka a to další pokus o ozdobené nehty :-) Ty puntíky se mi nějak zalíbily, takže jsem se rozhodla je zase zkusit. Vybrala jsem si k tomu bílý lak Classics Charming a dva barevné laky od Avonu.

Classics Charming 02 si získal jméno a to "Očistec". Už nikdy s ním nebudu lakovat nic jiného než korálky, protože to trvalo asi tři čtvrtě hodiny, než konečně přestal být průhledný, a to jsem se radši ani nepokoušela to dovést do úplné bílé, protože to by muselo být tak aspoň deset vrstev. Puntíky mají jen jednu vrstvu a bílá to tedy není. Jsem ráda, že jsem si nehty vyfotila, jelikož dnes už jsou ve velice žalostném stavu a budou muset asi hned o polední přestávce dolů... Zkrátka bez pořádné základní barvy jsou mi všechny houbičky a puntíky málo platné. Aspoň že na avoňácké laky je celkem spoleh (i když tím Color Trend si ještě nejsem úplně jistá) :-)
Tak ještě pár fotek in memoriam:

A když už tu jsou ty nehty, přidám několik, které si nezaslouží samostatný článek, ale když už jsem je fotila... :-)

Jeden z laků od Flormaru, který zařadím do giveaway:

Classics Charming šedá s růžovými třpytkami (které bohužel nejsou moc vidět) - vykazuje mnohem lepší vlastnosti než Očistec!

A ještě jeden Classics Charming, opět mnohem lepší vlastnosti. Tohle je pro mě nejvíc klasická barva laku na nehty :-) Asi to je tím, že můj úplně první lak byl hodně podobný.

Takže tolik k dnešku :-) Příští týden opět trávím na kurzu v Praze, určitě ale nějaké články vyplodím, ač nejspíš nebudou moc kosmetické. No, uvidíme :-) Mějte se krásně a hlavně buďte zdravé!